V České republice stojí už 1 milion nádob na třídění odpadů

Zatímco v roce 2002, kdy se data o počtech a typech sběrných prostředků začala systematicky sbírat, bylo v obcích instalováno na veřejných místech 91 tisíc kontejnerů, v polovině letošního roku dosáhl jejich počet 348 tisíc. Dalších 650 tisíc kontejnerů je určeno pro jednotlivé domy nebo domácnosti v režimu sběru tzv. door-to-door (v terminologii AOS jsou označeny jako „kontejnery individuální“). Právě rozmach těchto nádobových individuálních sběrů v obcích je v posledních letech hlavním hnacím motorem rozvoje sběrné sítě.

V Grafu 1 lze vidět vývoj počtu nádob jak dle jejich typu (veřejné vs. individuální), tak dle hlavních komodit, jež se do nich sbírají.

Z Grafu 1 je patrné, že v posledních letech dochází k rozšiřování sběrné sítě zejména prostřednictvím individuálních nádob, čímž dochází k dalšímu významnému zahuštění sběrné sítě. Důvod je prostý, čím hustší síť stanovišť nádob v obci je, tím kratší vzdálenost musí občané ujít a tím pádem je pro ně třídění pohodlnější. Je prokázáno, že čím blíže to mají lidí ke kontejnerům, tím více třídí (více informací je uvedeno v článku o podrobných analýzách sběrné sítě). Individuální nádoby pro třídění jsou využívané způsobem, kdy občané nemusí chodit ke stanovištím nádob ve veřejném prostoru a mohou třídit do nádob umístěných na svém pozemku. Specifickým případem individuálního sběru jsou tzv. pytlové sběry, kdy občané v domácnostech ukládají tříděné odpady nikoliv do nádob ale do pytlů. Počty pytlů se však do celkového počtu nádob nepočítají (v 2. čtvrtletí roku 2024 jich byly svezeny téměř 2 miliony). Bez ohledu na využití individuální sběrné sítě však není možné zapomínat na význam nádob umístěných na veřejných prostranstvích a jejich efektivní rozmístění na území obce.

Mapa na Obrázku 1 znázorňuje aktuální rozšíření výše popsaných individuálních sběrů v obcích České republiky. Je však třeba zdůraznit, že naprostá většina obcí, jež přejdou na individuální systém sběru, si i nadále nechává dostatečné množství nádob rozmístěných na veřejných prostranstvích.

Graf 1 sice ukazuje celkový počet kontejnerů dle hlavních komodit, jež se do nich sbírají, to však nevypovídá o skutečném počtu nádob, do nichž je možné třídit jednotlivé komodity. V posledních letech se totiž velmi rozšiřují tzv. multikomoditní sběry umožňující shromažďovat více různých komodit do jedné nádoby. Pravděpodobně nejrozšířenější multikomoditou je společný sběr plastu, nápojového kartonu a kovu. V grafech 2a–2e je zobrazeno, jak rostl v průběhu let počet nádob, do kterých je možné jednotlivé komodity odkládat.

Pod pojmem nádoba na tříděný odpad je potřeba si představit širokou paletu rozličných typů kontejnerů lišících se velikostí a objemem. Dají se rozdělit do dvou hlavních skupin dle způsobu výsypu nádoby při svozu.

Nádoby s horním výsypem (nejčastěji o objemech 120, 240 nebo 1 100 litrů) se vysypávají pomocí zvedacího mechanismu na svozovém vozidle obrácením dnem vzhůru a otevřením horního víka.

Pro obsluhu kontejnerů se spodním výsypem (tzv. zvonů) je potřeba speciální vozidlo s hydraulickou rukou, které dokáže kontejner zvednout do výšky nad korbu a pomocí dvou háků nebo speciálního adaptéru nádobu otevřít a vysypat obsah na korbu svozového vozidla. Nejvíce rozšířené jsou pro sběr skleněných odpadů.

Následující mapy zachycují rozšíření výše popsaných typů výsypu v jednotlivých obcích České republiky, a to dle hlavních komodit, tj. papíru (Obrázek 2), plastu (Obrázek 3) a skla (Obrázek 4).

Jak je z předchozích map patrné, sběr tříděných odpadů prostřednictvím nádob či individuálních nádob je rozšířen téměř ve všech obcích ČR. Pouze 18 obcí (v nichž žije celkem cca 18 tis. obyvatel) nedisponuje vůbec žádnými kontejnery a využívá jen jiné způsoby sběru, zejména pytlový sběr nebo sběrné dvory a výkupny či školní a mobilní sběry. Dále pak tři obce disponují pouze individuálními nádobami, aniž by měly rozmístěny nádoby na veřejných prostranstvích. Všechny ostatní obce umožňují občanům třídit do veřejně přístupných kontejnerů.

 Rozšiřování sběrné sítě nás čeká i v budoucnu

Ačkoli se může na první pohled zdát, že nádob na třídění odpadu je již v Česku dostatečné množství, další rozšiřování sběrné sítě nás ještě čeká. Nová evropská legislativa požaduje další zvýšení míry recyklace komunálních odpadů, a to nejen obalových. Ačkoli je plánováno zavedení zálohových sběrů některých vybraných plastových a kovových obalů, třídit a následně recyklovat, bude nutné ve vysoké míře také zbylé obalové odpady, o jejichž zálohování se neuvažuje. Jak je již dostatečně prokázáno, prvním krokem k úspěšné recyklaci je jednoduchý a dostupný systém tříděného sběru, a tedy dostatek sběrných prostředků v krátké docházkové vzdálenosti.

V Česku existují místa, kde je vhodné doplnit další kontejnery, popelnice nebo odpadkové koše na třídění odpadu. V některých případech však stačí stávající sběrnou síť pouze optimalizovat a sběrné prostředky lépe v ulicích rozmístit. Třeba i s tím mohou pomoci tzv. optimalizační studie, na něž EKO-KOM i v r. 2025 bude přispívat v rámci Projektu podpory intenzifikace tříděného sběru.