Účinnost dotřídění plastových odpadů na třídicích linkách k době COVIDU klesla, EKO-KOM pracuje na otočení trendu

Od začátku letošního roku je v platnosti nový zákon o odpadech, ve kterém jsou transponovány cíle a požadavky Směrnice O obalech a obalových odpadech, známé jako CEP. Česká republika a tedy i český systém EPR (systém rozšířené odpovědnosti výrobců) EKO‑KOM musí zajistit splnění vyšších recyklačních cílů pro obaly. Že jejich splnění nebude úplně jednoduché, umocňuje fakt, že účinnost dotřídění využitelných odpadů na třídicích linkách v ČR dlouhodobě klesá. Týká se to zejména plastových komunálních odpadů, které jsou svou heterogenitou na dotřídění a následné uplatnění druhotné suroviny, nejsložitější. Naopak u ostatních komodit, jako je sklo, kovy a papír se dlouhodobě pohybuje míra dotřídění pro materiálovou recyklaci nad 96 %. Tyto tříděné odpady představují více než tři čtvrtiny celkového množství tříděných odpadů ze systému obcí.

Postupný pokles účinnosti dotřídění plastů pro materiálovou recyklaci je důsledkem souběhu několika faktorů. Problém začal být zřetelný nejdříve v důsledku omezení dovozu vytříděných plastových odpadů do Číny před dvěma lety, kdy zásadním způsobem poklesla poptávka po vytříděných plastech v celé EU a ČR je, vzhledem k množství odpadů, které produkujeme, závislá na pohybech větších odpadových trhů. Dalším aspektem je, že se doposud dostatečně nenastartovala poptávka po plastové druhotné surovině na domácím trhu, nízkým cenám primárních materiálů a negativní vývoj situace ještě umocnily dopady probíhající pandemie a omezení průmyslu.

Graf: Účinnost procesu dotřídění plastových komunálních odpadů

Provozovatelé dotřiďovacích linek se chovají tržně a dotřiďují materiál, pro který jsou schopni nalézt odbyt. V důsledku pandemie také omezení poptávky po druhotné surovině ze strany průmyslu přispělo k preferenci výroby certifikovaných alternativních paliv oproti úpravě na materiálově využitelnou druhotnou surovinu. Od roku 2016 rostlo využití vytříděných plastů do výroby certifikovaných paliv v návaznosti na poptávku po nich. Protože šlo o efektivní způsob využití, který byl plně podporován EU, projevil se tento trend nejen u nás, ale v celé EU. Celkové dotříděné množství pro produkci výrobků, buď materiálově, nebo pro výrobu TAP, se v ČR dlouhodobě pohybuje nad 60 %. Materiálové využití však v době pandemie, kleslo z necelé poloviny, kde se pohybovalo ještě před čtyřmi roky, pod kritických 30 %. Naprostá většina materiálově využitého plastu jsou obaly, proto v jejich případě není pokles procenta recyklace tak drastický. Přesto však míra materiálového využití plastových obalů klesla pod jinak běžných 50 % a přiblížila se kritické hranici 40 %, která je naprosto nedostačující pro splnění požadavků EU. Zároveň existují relativně velké rozdíly mezi jednotlivými úpravci dotřiďujícími plastové komunální odpady, jak v technickém vybavení, tak zejména v míře účinnosti procesu dotřídění. Celkem v systému v roce 2020 bylo 117 třídících linek, které dotřiďovaly komunální plastové odpady. Míra dotřídění pro materiálovou recyklaci dosahovala u zhruba 60 % třídicích linek rozpětí účinnosti mezi 20 – 50 %. Na míře účinnosti dotřídění plastových obalů v minulém roce je také znatelný propad v důsledku dopadů opatření proti šíření onemocnění COVID.

Z výše uvedeného grafu je patrné, že až do konce roku 2020 se příklon k výrobě alternativních paliv oproti materiálové recyklaci neprojevil ve statistice celkové recyklace. Od letošního roku, byla v souladu s požadavky Směrnice o odpadech, upravena pravidla vykazování i v ČR a výroba TAP již nebude formou využití odpadů, které je považováno za recyklaci.

Je tedy zřejmé, že zásadní podmínkou pro zvýšení účinnosti dotřiďování plastových odpadů, které je nutným předpokladem pro úspěšné plnění cílů CEP, je podpora poptávky po plastovém recyklátu pro uplatnění ve výrobě nových výrobků.

Pro zajištění splnění recyklačních procent bylo již v minulosti nutné finančně podpořit úpravu a i zpracování některých druhů odpadů, u nichž jsou možnosti zpracování omezené vzhledem k nízké poptávce po této druhotné surovině nebo kvůli obtížnosti jejich zpracování. AOS EKO‑KOM již od ledna tohoto roku přistoupila ke zvýšení plateb za úpravu obalových odpadů tak, aby jednak reflektovaly měnící se náklady, ale také motivovaly ke zvýšení účinnosti třídění. Spolu s finanční podporou zpracovatelů problematicky uplatnitelných plastových odpadů je cílem těchto finančních opatření podpora motivace třídících linek ke zvýšení účinnosti dotřídění odpadu pro materiálovou recyklaci, tedy ke zvýšení celkového množství odpadu předaného k recyklaci a omezení výmětů. Je na rozhodnutí každého z provozovatelů, jaká opatření je ke zvýšení účinnosti dotřídění schopen realizovat, AOS EKO‑KOM je připravena prostřednictvím finanční motivace stimulovat dotřiďovací zařízení, aby to bylo ekonomicky realizovatelné.

Co je však pozitivním trendem, že vytříděná množství komunálních odpadů v obcích dlouhodobě každoročně narůstají v rozmezí 7 – 10 %, díky velké hustotě a rozmístění nádob na tříděný sběr plastových odpadů. Dostatečné množství vytříděných odpadů je základní podmínkou pro to abychom jako stát plnili evropské požadavky na míru recyklace odpadů včetně těch obalových.