Reakce AOS na předpokládané zavedení zálohování nápojových obalů

Česká republika má poměrně velmi dobře rozvinuté třídění odpadů, zejména plastových obalů. Méně rozvinuté je třídění kovových spotřebitelských obalů, a to ze dvou důvodů. Prvním je, že relativně nízký výskyt kovových obalů nevyžadoval jejich samostatné třídění, které se proto začalo rozvíjet až po roce 2015, tedy s dvacetiletým odstupem od zahájení třídění plastů. Tento rozvoj třídění kovových odpadů probíhá sice systematicky, ale současně s ohledem na to, že od roku 2030 legislativa (viz.  Legislativní analýza) předpokládá nejen samotné třídění kovů, ale i úpravu směsného odpadu před jeho skládkováním. V rámci této úpravy se počítalo s magnetickou separací veškerých zbytkových kovů, které se nedostaly do tříděného odpadu, což následně zajistí jejich vysoký stupeň recyklace i v případě, že samotné třídění kovů v domácnostech bude mít nižší účinnost, a proto bude možné dosáhnout i recyklačních cílů kovů. Na přechodné období, do rozběhnutí plošné magnetické separace kovů ze směsného odpadu ČR uplatnila své právo na snížení některých cílů recyklace, které vyplývá ze Směrnice o obalech a obalových odpadech, a vyjednala si výjimku na dočasně nižší cíl pro recyklaci hliníkových obalů (35 %) až do roku 2029.

Vzhledem ke změnám evropských předpisů, zejména k Nařízení o obalech a obalových odpadech, které vstoupí v platnost v roce 2025 je zřejmé, že nejpozději kolem roku 2028 bude ČR muset zavést nějakou formu zálohování nápojových obalů, specificky nápojových plastových lahví a nápojových plechovek. Klíčovým důvodem je, že ČR nebude schopna splnit postupový cíl tříděného sběru nápojových plechovek ve výši 80 % pro rok 2026, neboť s takovým cílem koncepce rozvoje třídění ČR vůbec nepočítala a nemá pro jeho dosažení v horizontu necelých dvou let připraveny podmínky. Tím jí podle nového Nařízení vznikne povinnost zavést zálohování nápojových obalů. Na tento cíl bohužel nelze uplatnit uvedenou výjimku z cíle recyklace hliníkových obalů, protože ta se vztahuje výhradně k recyklaci hliníkových obalů jako celku. Tento zásah do českého odpadového hospodářství bude pochopitelně spojen s výraznými změnami odpadových toků, ale i ekonomickými dopady na jednotlivé subjekty v odpadovém hospodářství, které jsou shrnuty v příloze Ekonomické dopady.

AOS EKO-KOM má povinnost zajistit plnění cílů vyplývajících ze zákona o obalech a z Autorizace vydané MŽP. Jsou v nich předepsané cíle jak na samotný zpětný odběr, tak na zajištění využití obalů ve stanovených procentech. Za dosažení předepsaných cílů přebírá AOS EKO-KOM za své klienty odpovědnost na základě smlouvy o sdruženém plnění. Přitom činnost AOS EKO-KOM musí splňovat podmínky stanovené Systémům rozšířené odpovědnosti výrobců, které stanovuje článek 8a Rámcové směrnice o odpadech. Tento článek AOS ukládá, že je při plnění cílů recyklace povinna uhradit veškeré standardní náklady spojené se sběrem a recyklací obalového odpadu, a to i tehdy, když se v důsledku změněných podmínek tyto náklady zvýší. Týká se to proto stejně obcí i třídicích zařízení.  Platí to například při recesním poklesu cen druhotných surovin, stejně jako to platilo při zvýšení nákladů v důsledku změny odpadových předpisů v roce 2021, a bude to platit stejně i při zavedení zálohování, které přesune část odpadu z komunálního systému nakládání s odpady do jiného způsobu sběru.

Proto reakcí AOS EKO-KOM na zavedení záloh bude úprava plateb třídicím linkám i obcím tak, aby reflektovaly případné ztráty přímo spojené se zavedením záloh, zvýšení jednotkových nákladů nebo jiné ekonomické dopady spojené s tříděním a recyklací obalů. V analýze, kterou jsme provedli, je patrné, že při zachování podmínek článku 8a Rámcové směrnice o odpadech, AOS upraví své platby obcím a třídičkám tak, že dopad zavedení zálohování na rozpočty obcí bude v konečném důsledku neutrální. Ekonomická analýza je provedena na základě dnešních parametrů odpadového hospodářství a parametrů předkládaného zákona o zálohování. Principy úhrady nákladů ze strany AOS však budou platné bez ohledu na to, jaké budou parametry odpadového hospodářství v okamžiku skutečného zavedení záloh.

Předkládaná novela předpokládá, že obce získají 15% podíl na nevyplacených zálohách za obaly, které se nevrátí do obchodů k recyklaci. Tento podíl je důležitou položkou, která obcím bude kompenzovat ztráty způsobené nižší efektivitou systému. Jak je patrno v Ekonomických dopadech, právě tento příjem kompenzuje snížený podíl AOS na financování tříděného sběru, který vyplývá ze sníženého obsahu obalů ve vytříděném odpadu. Díky tomuto dodatečnému příjmu zůstává dopad na rozpočty obcí neutrální. Na druhé straně lze očekávat, že v prvním roce fungování zálohového systému nebude jeho výkon odpovídat očekávané 90 % vratnosti obalů, v takovém případě bude příjem obcí vyšší, než předpokládá analýza, to by určitě mělo kompenzovat fakt, že v prvním roce nebude možné optimalizovat sběrnou síť a pravděpodobně, v závislosti na procentu vratnosti, by mohlo vést i k dočasnému zlepšení bilance obcí.

Předkládaná novela také předpokládá, že AOS bude odpovědná i za tzv. letáky. Pokud by toto mělo nastat, pak půjde pro AOS o dodatečný příjem, a příjmy obcí od AOS, tedy i náklady AOS, se zvýší o úhradu za vytříděné letáky, která tak jako u obalů bude odpovídat standardním nákladům třídění. V souladu s principem neziskovosti AOS tak tento dodatečný příjem nebude mít žádný vliv na ekonomickou bilanci AOS a tedy ani na platby výrobců za obaly uvedené na trh. Naopak pro obce by šlo ze strany AOS o dodatečný příjem nad rámec uvedeného vyrovnání nákladů na třídění obalového odpadu. Tento příjem by se tedy pozitivně projevil v jejich rozpočtu na odpadové služby.

Ve své sumě by tak novela, pokud bude přijata v navrhovaném znění, měla mít dopad na náklady obcí spíše pozitivní, protože veškeré zvýšené náklady v důsledku odchodu nápojových obalů do zálohového systému vykompenzuje zhruba z jedné čtvrtiny podíl obcí na nevyplacených zálohách a zhruba ze tří čtvrtin AOS, která pak navíc obcím uhradí i třídění letáků.

Příloha č. 1 – Ekonomické dopady

Příloha č. 2 – Legislativní analýza