Předcházení vzniku odpadů v obcích

Společnost EKO‑KOM, a.s., na základě smluvní spolupráce s obcemi, každoročně získává a zpracovává data z Dotazníku o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný odpad. Dotazník obsahuje informace pro rozvoj a efektivní nastavení systému EKO‑KOM. Zpracované informace také sdílíme s institucemi jako např. MŽP, SFŽP, SMO ČR, oborové svazy a další.

Již od roku 2016 jsou tak v dotazníku zahrnuty také informace o předcházení vzniku odpadů (PVO). Souhrnné výsledky ukazují, že obce ČR se stále více věnují problematice předcházení vzniku odpadů, ačkoli je zde stále prostor pro významné zlepšení.

________________________________________

Dotazník každoročně odevzdávají téměř všechny obce České republiky, proto se jedná o robustní datovou sadu, jež věrně popisuje stav odpadového hospodářství v zemi. Uvedené údaje v tomto článku jsou uvedeny jako podíl dané odpovědi vůči všem obcím daného vzorku, které odevzdaly validně vyplněný Dotazník (příp. jednotlivé tabulky) v daném roce. Ne všechny dotazníky, resp. tabulky, v každém roce jsou validní, díky chybnému vyplnění, či nevyplnění některých dat. Tyto Dotazníky/tabulky byly vyjmuty z hodnoceného souboru dat. Například v roce 2019 se jednalo o 5 188 obcí, jejichž údaje týkající se problematiky PVO byly do hodnocení zahrnuty.

_____________________________________

První sada dotazů se zaměřuje na předcházení vzniku bioodpadů, tedy na nakládání s rostlinnými materiály mimo odpadový režim. Jedná se o využití domácích kompostérů a komunitní kompostování. Hned první sledovaný jev vykazuje velkou dynamiku růstu. V roce 2019 využívalo pro rozklad rostlinného materiálu ze zahrad domácí kompostéry 57 % obcí, což je o osm procentních bodů více než v roce 2016 (graf č. 1).

Graf č.1

Nejvíce zahradní odpady doma kompostovali občané měst s 5 000 – 10 000 obyvateli i měst s 50 000 – 100 000 obyvateli a také občané Zlínského kraje.

Ještě více (o 13 procentních bodů) vzrostl za čtyři roky podíl obcí, jejichž občané doma kompostují rostlinné materiály z domácností (kuchyňský odpad), jak je patrno z grafu č 2. Nejvíce tento způsob nakládání vykazují opět obce ze Zlínského kraje a také větší města nad 50 000 obyvatel.

Graf č.2

Do komunitní kompostárny odváželi lidé rostlinné materiály ze zahrad v 30 % obcí, výrazně více pak v obcích s 2 000 – 5 000 obyvateli a v Kraji Vysočina.

Pětina obcí udává, že do komunitní kompostárny odváží občané také kuchyňský odpad, mnohem více je to opět v Kraji Vysočina (31 %) a ve středně velkých obcích kolem 5 000 obyvatel. Naopak ve velkých městech nad 20 000 obyvatel nejsou obecně komunitní kompostárny příliš využívány. Zde je většinově zaveden sběr bioodpadu prostřednictvím nádob a sběrných dvorů, které následně končí na kompostárnách, to však již v režimu nakládání s odpady.

Vývoj podílu obcí využívajících pro předcházení vzniku bioodpadů komunitní kompostárny je patrný z grafů č. 3 a 4.

Graf č.3                                                                        Graf č.4

Dle výstupů z Dotazníků více než třetina obcí (39 %) odváží do komunitních kompostáren také rostlinné materiály z údržby veřejné zeleně (viz graf č. 5). Nejvýznamnější jsou v tomto ohledu opět středně velké obce a obce z Kraje Vysočina, kde je síť komunitních kompostáren nejhustší.

Graf č.5

Z celkového pohledu lze říct, že až 74 % obcí se nějakým způsobem věnuje předcházení vzniku bioodpadů.

Nejaktivnější v oblasti prevence vzniku bioodpadu jsou obce z velikostních skupin 1 000 až 10 000 obyvatel. Z hlediska krajového je na tom nejlépe Zlínský kraj, kde se téměř všechny obce (93 %) věnují prevenci vzniku bioodpadů. Nezaostávají ani obce Olomouckého kraje, kde dosahuje podíl těchto obcí 88 %.

Další aktivity obcí v oblasti předcházení vzniku odpadů

Preventivní opatření na úřadech zřízených obcí má zavedeno 12 % obcí, podíl těchto obcí roste s jejich velikostí. Ve velikostních skupinách obcí nad 50 000 obyvatel je to až 50 % obcí. Z krajského pohledu pak dominují obce Karlovarského kraje.

Podobně jsou na tom informační aktivity obcí v oblasti PVO. Více než třetina obcí aktivně informuje obyvatele o prevenci vzniku odpadů. Tyto aktivity opět rostou s  velikostí obce. Výrazněji jsou informační aktivity obcí v oblasti PVO realizovány v obcích Moravskoslezského kraje.

Graf č.6                                                                        Graf č.7

Další skupinou opatření prevence vzniku odpadů jsou výměnné bazary a různé burzy, kde si mohou občané vyměnit nepoužívané věci, které by se jinak staly odpadem. Tyto preventivní aktivity organizuje pouze 5 % obcí, nejvíce pak opět větší města nad 20 000 obyvatel. V krajích je tato aktivita celkem vyrovnaná, lehce nadprůměrné hodnoty vykazuje Středočeský kraj.

V posledních letech lidé začínají vyhledávat také tzv. bezobalové prodejny. Ačkoliv jsou otevírány v čím dál větším počtu měst, stále se z celorepublikového pohledu jedná jen o 1 % obcí, ve kterých mohou obyvatelé tento typ prodeje využívat. V Moravskoslezském kraji jsou to však už 3 % obcí. Na druhou stranu je ale potřeba položit si otázku, do jaké míry obecní úřady vůbec evidují existenci těchto obchodů, protože se jedná o soukromé společnosti.

Naopak již dlouho zavedeným a v současnosti velmi využívaným způsobem, jak předcházet vzniku odpadů, je sběr textilu pro charitativní účely. Tuto aktivitu stabilně vykazuje kolem 68 % obcí České republiky. Vývoj je patrný z grafu č. 8. Nejvýrazněji se textil sbírá v obcích velikostních skupin od 1 000 do 10 000 obyvatel, kde se jedná shodně o 86 % obcí. Významnější hodnoty také vykazují obce Jihomoravského kraje.

Některé obce nakládají s textilem také v režimu odpadů, za rok 2019 v rámci Dotazníku tuto informaci uvedlo 32 % obcí. Celkem 74 % obcí se v předešlém roce zabývalo problematikou sběru textilu v rámci prevence vzniku odpadů, či v rámci nakládání s odpadem. Podíl jednotlivých sběrů je uveden v  grafu č. 9.

Graf č.8                                                                        Graf č.9

Nepříliš zastoupené jsou pak další aktivity PVO. Možnosti znovuvyužití věcí (např. aktivity na sběrném dvoře; re-use centra) organizují jen 4 % obcí. Opět platí, že s velikostí obce jejich podíl přibývá. Ve velikostní skupině nad 100 000 obyvatel je to téměř polovina všech měst. Výrazně více pak tuto možnost uvádí obce Zlínského kraje.

Z celkového pohledu lze konstatovat, že až 93 % obcí se nějakým způsobem věnuje předcházení vzniku odpadů. Vývoj v čase je patrný z grafu č. 10. Z pohledu počtu obyvatel žijících v těchto obcích se jedná až o 98% pokrytí. Všechny obce nad 20 tis. obyvatel vykazují nějakou prevenční aktivitu. Z krajského pohledu jsou výrazně nadprůměrné kraje Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský.

Graf č.10

EKO‑KOM děkuje tedy obcím za svědomité vyplňování Dotazníku. Právě díky těmto datům lze poskytnout celorepublikový pohled i na problematiku prevence vzniku odpadu na úrovni obcí.

Mgr. Tomáš Urban, EKO‑KOM, a.s. – Zpracováno pro časopis Odpadové fórum 9/2020