Ve společnosti EKO-KOM provádíme od roku 2017 detailní geografické analýzy sběrné sítě měst a obcí v prostředí geografických informačních systémů (GIS). Výstupem je podrobná informace o rozmístění nádob na separovaný odpad a jejich prostorových vztahů vůči bydlícímu obyvatelstvu s vazbou na docházkovou vzdálenost. Jedná se často o součást komplexní analýzy stavu sběrné sítě, která je podkladem pro její další úpravy směřující k lepší dostupnosti sběrné sítě a efektivnějšímu třídění odpadů.
Obr. 1 – přehled obcí, kde byla provedena podrobná analýza sběrné sítě, stav k 07/21.
Analýzy jsou prováděny jako tzv. „síťové analýzy“. Základem je síť pěších tras, po kterých se v modelovém prostředí pohybují obyvatelé od místa, kde odpad vzniká (domovy občanů – neboli adresní body) k místům, kde je odpad ukládán, tedy ke stanovištím nádob na tříděný odpad.
Digitalizovány jsou trasy pro pěší, smíšené komunikace pro pěší a vozidla i silnice.
Obr. 2 – digitalizace komunikací.
V obci je proveden pasport sběrné sítě. Během něj jsou získávány informace o poloze stanoviště, přítomných nádobách, jejich objemu, stáří a vlastnictví.
Současně se také stanoviště hodnotí z hlediska přístupnosti, bezpečnosti použití občany a snadnosti obsluhy při svozu.
Adresní body pocházejí z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN). Údaje o počtu obyvatel dodává řešená obec či město.
Obr. 3 – výstup z pasportu sběrné sítě a přehled adresních bodů.
Samotná analýza přiřazuje každému adresnímu bodu nejbližší stanoviště (po síti). Vzniká množina adresních bodů příslušná ke stejnému stanovišti. Ukládá se také informace o vzdálenosti mezi adresním bodem a stanovištěm.
Výstupy jsou k dispozici také v tabulkové formě a lze je statisticky dále zpracovávat.
Vzdálenost, kterou musí občan ujít k nejbližšímu stanovišti pro třídění, je nazývána „donáškovou vzdáleností“. Pro každou analyzovanou obec je stanovena průměrná donášková vzdálenost.
Obr. 4 – princip síťové analýzy.
Mapa zobrazuje obydlené budovy (odpovídající adresním bodům) podle vzdálenosti k nejbližšímu stanovišti. Díky ní je možné v obci vytipovat oblasti, ve kterých to mají lidé ke stanovištím daleko.
Donášková vzdálenost má na míru třídění velký vliv. Jako psychologická hranice se udává 100 m, což splňují pouze budovy v mapě obarvené zelenou barvou. Snahou je však eliminovat alespoň oblasti, kde je donášková vzdálenost nad 200 m.
Obr. 5 – mapa budov zbarvených dle vzdálenosti od nejbližšího stanoviště.
Podle příslušnosti adresních bodů ke stejnému stanovišti lze jejich bezprostřední okolí spojit a vtvořit tak obslužnou zónu stanoviště.
Metodou tzv. „hustoty jader“ lze vytvořit z adresních bodů spojitou mapu hustoty zalidnění, která zobrazuje oblasti s vysokou i nízkou koncentrací obyvatelstva. Tato mapa slouží pro vizuální porovnání s rozmístěním stanovišť.
Obr. 6 – mapa obslužných zón a hustoty zalidnění.
Na základě číselného i vizuálního zpracování předchozích výstupů jsou vytipována místa pro přidání nových stanovišť pro snížení donáškové vzdálenosti nebo počtu obyvatel na jedno stanoviště.
Možné je také některá stávající stanoviště zrušit nebo přesunout.
Souběžně s tím jsou také obci dána doporučení na úpravu stanovišť tak, aby bylo jejich použití bezpečné pro obyvatele a snadné pro obsluhu svozovými vozidly.
Obr. 7 – úpravy sběrné sítě.
Dle průzkumů veřejného mínění, které si EKO-KOM nechává pravidelně zpracovat, je akceptovatelná donášková vzdálenost ke stanovištím na tříděný sběr 100 m, pokud bychom brali v úvahu medián dostupných dat. Ve skutečnosti samozřejmě občané akceptují větší vzdálenosti, ale pokud musí ujít pouze tuto či menší vzdálenost, výrazně je to motivuje ke třídění odpadu.
Průměrné donáškové vzdálenosti
Celkem bylo takto podrobně dosud analyzováno 36 obcí a měst, dalších 15 je rozpracováno. V grafu č. 1 jsou uvedeny průměrné donáškové vzdálenosti za různé skupiny obcí a také celková průměrná donášková vzdálenost. Prezentovaná data vycházejí pouze z dat obcí, kde byly provedeny detailní síťové analýzy. Nejedná se tedy o celkový průměr všech obcí v České republice, který může být odlišný.
Graf 1 – průměrné donáškové vzdálenosti dle skupin hodnocených obcí.
Při hodnocení rozmístění stanovišť v obci je důležitý především vztah k bydlícímu obyvatelstvu. Jedním z hodnotících kritérií je proto rozdělení obyvatel do pásem dle donáškové vzdálenosti. V grafech 2a–2d jsou uvedeny podíly počtu obyvatel v jednotlivých pásmech sečtené za všechny hodnocené obce.
Graf 2a–2d – podíl počtu obyvatel žijících v pásmech dle vzdálenosti od nejbližšího stanoviště.
Vztah donáškové vzdálenosti a výtěžnosti
Pokusili jsme se nalézt i závislost mezi spočítanou průměrnou donáškovou vzdáleností a výtěžností papíru, plastu a skla v hodnocených obcích. Výsledky zatím nejsou příliš vypovídající, neboť do statistického vyhodnocení vstupuje jen malé množství obcí, které navíc byly vybrány k analýze sběrné sítě kvůli různým problémům s tříděním odpadu.
I tak je však možné vysledovat, že korelační koeficient u papíru i plastu naznačuje, že čím větší průměrná donášková vzdálenost v obci byla vypočítána, tím byla výtěžnost těchto obcí v daném roce nižší. Tedy čím to mají lidé dál ke kontejnerům, tím méně třídí.
Graf 3 – vztah donáškové vzdálenosti a výtěžnosti jednotlivých komodit v hodnocených obcích.
Jestli existuje něco jako symbol třídění a recyklace plastů, pak jsou to bezpochyby PET lahve. D...
Denně na ulici lidé produkují značné množství odpadu, který končí v menších odpadkových koších. Jedn...
Každým rokem sbírá společnost EKO‑KOM prostřednictvím dotazníkového šetření data o odpadovém hospodá...
Stejně jako v předchozích sudých letech i v roce 2022 byly provedeny rozbory směsného komunálníh...