Již déle než 10 let se společnost EKO‑KOM pravidelně zabývá skladbou směsného komunálního odpadu produkovaného českými domácnostmi – a nejinak tomu bylo i v roce 2018.
Analýza skladby (tzv. rozbory) jsou na území celé ČR prováděné periodicky každé dva roky a v r. 2018 byl ještě navýšen celkový počet analyzovaných vzorků. Zatímco v r. 2016 bylo analyzováno 95 vzorků, v r. 2018 se jednalo o 121 vzorků z celkem 16 různých lokalit. Na každé lokalitě byl odděleně analyzován odpad ze sídlištní či typicky městské zástavby a z venkovské zástavby. Rozbory byly všude opakovány v pravidelných čtvrtletních intervalech, aby byly zachyceny změny v odpadovém chování lidí v různých ročních obdobích.
Analýza spočívá v ručním roztřídění reprezentativního podvzorku odpadu do definovaných látkových skupin. Pro roztřídění je používáno síto s velikostí oka 40×40 mm, všechen odpad menších rozměrů (popeloviny, drobné kousky bioodpadu – tráva, listí apod., drobné plasty, útržky papíru, drobná suť atd.) pak tvoří tzv. podsítnou frakci. Odpad, který sítem nepropadne a není možné jej zařadit do některé z látkových skupin, tvoří zbytkovou látkovou skupinu spalitelného odpadu. V důsledku se jedná zejména o hygienický odpad (papírové utěrky a kapesníčky, hygienické vložky, dětské pleny, zubní kartáčky, houbičky na nádobí atd.) a také např. útržky textilu, jednorázové rukavice, obuv, dřevěné úlomky nábytku nebo jiných výrobků, gumové výrobky apod. Odpad patřící do této látkové skupiny je společně s většinou odpadu v podsítné frakci v současnosti opravdu netříditelný a nerecyklovatelný.
Tabulka 1 ukazuje zjištěnou průměrnou skladbu domovního SKO v r. 2018. Výsledné hodnoty skladby nejsou prostým aritmetickým průměrem, ale zohledňují počet obyvatel žijících v jednotlivých zástavbách v každé lokalitě a zároveň zohledňují produkci SKO v každé lokalitě.
Vzhledem k tomu, že SKO je přirozeně velmi heterogenní materiál, průměrnou skladbu není možné považovat za definitivní a neměnnou. SKO bude mít více či méně odlišnou skladbu v každém místě a v každém okamžiku, protože jeho skladba se odvíjí od mnoha nesnadno uchopitelných faktorů. Tuto přirozenou heterogenitu popisují směrodatné odchylky, které taktéž uvádí Tabulka 1.
Tabulka 1: Průměrná hmotnostní skladba domovního SKO v ČR v r. 2018. Zdroj: EKO‑KOM, a.s.
V tabulce výše jsou uvedené také hodnoty výskytu jednotlivých látkových skupin v tunách (resp. tisících tun). Přepočet vychází z celkového množství směsného komunálního odpadu za rok 2018, jak jej vykázaly obce do systému EKO‑KOM. Celková hodnota 2,079 mil. tun SKO tedy nezahrnuje SKO produkovaný jinými původci než obcemi. Ostatně skladba takového SKO bývá od obecního (domovního) SKO značně odlišná. U každé hodnoty je zároveň uvedeno rozpětí možného výskytu, které vychází z hodnot směrodatných odchylek. Vzhledem k již zmiňované heterogenitě SKO je vidět, že rozpětí hodnot výskytu je bohužel značné.
Pokud bychom chtěli zjistit, jaký je další potenciál k třídění SKO do barevných kontejnerů, popelnic, pytlů nebo třeba i ve sběrných dvorech, je potřeba ovšem realisticky snížit dané množství materiálu vyskytujícího se v domovním SKO. V první řadě je potřeba si uvědomit, že malá část využitelných odpadů není tříditelná – např. z důvodu toho, že je lidé využívají pro odstranění jiných odpadů (typickým příkladem může být plastová nákupní taška, která je využita namísto plastového pytle na odpadky). Z papíru vyskytujícího se v SKO je takto netříditelného přibližně 5 % a plastu je netříditelného přibližně 15 %.
Dalším problémem je druhotně získaná vlhkost, případně další nečistoty, které navyšují váhu využitelného odpadu v SKO v okamžiku analýzy oproti okamžiku odkládání do kontejneru. Papírové i plastové odpady mohou nasáknout vlhkost z bioodpadu či hygienického odpadu (nebo i vodu z deště nebo sněhu), čímž se navýší jejich hmotnostní podíl (a tedy i následně vypočtená hodnota výskytu) oproti tomu, když by byly odloženy do barevného kontejneru. Laboratorní stanovení vlhkosti ukázalo, že zatímco v čistém papíru je obsah vody 5 až 10 % hm., papír vytažený z SKO má vlhkost až 30 či 40 % hm. Podobně plasty mají původní vlhkost cca 5 % hm., ale po smíchání s ostatním SKO se může vlhkost zvýšit až na 30 % hm. Pro zjednodušení tedy předpokládáme, že v obou případech je při výpočtu potenciálu třídění nutné snížit hmotnost přibližně o 20 %. Výsledný potenciál pro hlavní využitelné složky ukazuje Tabulka 2.
Tabulka 2: Korekční faktory a potenciální množství tříditelných odpadů v SKO za rok 2018. Zdroj: EKO‑KOM, a.s.
Graf 2 ukazuje vývoj míry výskytu hlavních látkových skupin. Pro přehlednost jsou textil, minerální odpad, nebezpečný odpad a elektroodpad sečten do jedné skupiny: ostatní odpad. Graf 3 ukazuje vývoj za stejné období, nicméně hmotnostní podíly jsou přepočtené na měrnou produkci SKO v jednotlivých letech (tj. roční produkce obecního SKO v přepočtu na jednoho obyvatele).
Z grafů je možné vyčíst, že podíl vytříditelných složek SKO se v posledních letech snižuje. Zatímco v r. 2008 byl měrný obsah papíru, plastů, skla a kovů v SKO 77 kg/ob./rok, v r. 2018 byl tento obsah již jen 50 kg/ob./rok. Měrný obsah bioodpadu se snížil z 66 kg/ob. za rok 2008 na 50 kg/ob. za rok 2018. Naopak měrný obsah spalitelného odpadu (tj. toho odpadu, který je opravdu netříditelný a nerecyklovatelný) se za 10 let navýšil z 23 kg/ob./rok na 47 kg/ob./rok.
Graf 2:
Graf 3:
