Litteringová studie v plném proudu

O náplni a cílech studie, kterou realizujeme ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně, jsme Vás již informovali, například v článku uveřejněném zde. Rádi bychom vás seznámili s tím, jak naše studie pokračuje a čemu se v současné době věnujeme.

Od doby, kdy roztál sníh a ještě nebylo vše zarostlé, se věnujeme sbírání litteringu v terénu. Terénní šetření jsou totiž stěžejním a časově velice náročným pilířem studie. Míst typických vznikem litteringového odpadu je mnoho a jsou již popsány ve výše uvedeném článku. Pro co nejpřesnější popsání fenoménu litteringového chování je zapotřebí sebrat dostatečný počet vzorků ze všech typů lokalit. Hypotéza, že skladba a množství litteringového odpadu se liší v závislosti na typu lokality a tudíž i rozdílném chování lidí, se potvrzuje. Právě z tohoto důvodu je potřeba zaměřit se na celou šíři lokalit.

V průběhu jara proběhla první část sběru v tzv. nelitteringové sezóně, kdy nejsou některá místa tolik navštěvována, a předpokládá se, že nevzniká ani tolik litteringu. Zároveň tyto sběry slouží i k vyčištění lokalit od tzv. historického odpadu (odpad, který na daném místě může být i několik let). To se týká především těch míst, kde neprobíhá pravidelný úklid organizovaný samosprávou. Při opakování sběru v litteringové sezóně (tj. období léta až brzkého podzimu) tak už máme jistotu, že se o historický odpad nejedná. K benchmarkovým lokalitám, kde již sběry proběhly, patří například: České Švýcarsko, Znojmo a NP Podyjí, Třebíč a okolí, Jaroměřice nad Rokytkou, Hrotovice, Černošín, Stříbro, Praha a další. V jedné takové lokalitě sesbíráme z 10 – 20 stanovišť vzorky litteringového odpadu z  míst s různým potenciálem litteringového chování. V případě měst se jedná například o centrální části (především pěší zóny, či náměstí), obchodní ulice, místa pro odpočinek (parky), plochy pro pořádání venkovních akcí, dopravní komunikace, resp. jejich okolí (silnice I., II., III. třídy), okolí železničních tratí, zastávky a nádraží veřejné dopravy, odpočívadla a parkoviště, čerpací stanice a cyklostezky.

Velikost vlastních vzorků je pak závislá na absolutním výskytu pohozených odpadů na definované ploše ověřované lokality. Sebrané vzorky následně analyzujeme podle jasně stanovené metodiky – nasbíraný odpad ručně třídíme do jednotlivých skupin podle materiálového složení a určujeme jeho hmotnost, objem a četnost výskytu. K jednotlivým lokalitám a vzorkům máme i doplňující informace o způsobu čištění sbírané plochy, dostupnosti odpadkových košů nebo o době uplynulé od posledního čištění či sběru. Získáme tak představu o tom, jaký časový úsek sebraný vzorek odpadu reprezentuje.

Počátkem července pak začíná tzv. litteringová sezóna, kdy předpokládáme, že pohyb a aktivita lidí v testovaných lokalitách vzroste, což může mít vliv na množství a skladbu pohozených odpadů. Sběr vzorků potrvá až do října 2021. Ve fázi sběru se zaměřujeme i na ověření potenciálu litteringového odpadu k možné recyklaci. Některé odpady leží v přírodě dlouho a mohou být velmi znečištěné nebo v případě plastů degradované UV zářením. Vytipované odpady shromažďujeme a následně převezeme k různým zpracovatelům druhotných surovin, tak aby na reprezentativním vzorku mohli posoudit, zda lze i tyto odpady využít k materiálové recyklaci.

Ač je na oficiální prezentování dat ještě brzy, můžeme se s Vámi již nyní podělit o střípky z předběžných výsledků v tomto případě z Plzeňského kraje:

• Litteringu z urbanizovaného prostředí dominují cigaretové nedopalky, které jsou nejčastěji pohozeným odpadem; z hlediska hmotnosti dosahují téměř 20 % hm. z celkové váhy všech vzorků sbíraných ve městě!
• Nejvíce cigaretových nedopalků bylo nalezeno na autobusovém nádraží ve Stříbře – celkem 1 938 kusů – toto množství nedopalků vážilo 393 gramů, což odpovídá např. 13 PET láhvím s víčkem o objemu 1,5 litru nebo 23 hliníkovým plechovkám o objemu 0,5 litru.
• Druhým nejčastěji pohozeným odpadem ve městech je plast (19,5 % četnosti); nejčastěji zastoupeným plastem je obalová fólie typická např. od bonbonů, tyčinek a jiných pochutin, dále pak fólie od papírových kapesníků a cigaretových krabiček.
• V přírodních lokalitách dominují z hlediska četnosti plasty (také měkké obaly od nejrůznějších pochutin); na druhém místě jsou opět cigaretové nedopalky.
• Nejvíce PET láhví (20 kusů) a velké množství nápojových plechovek (37 kusů) bylo nalezeno na vyhlídkovém místě u Stříbra (pod skálou vyhlídky) – toto je typický příklad lokality, která není standardně sbírána a vzorek může odpovídat i odpadu, který se zde hromadí několik let, proto bude důležité srovnání při druhém sběru, kdy už bude jasné, jaký odpad za daný časový úsek přibyl.
• Na stejném vyhlídkovém místě bylo nalezeno i 6 skleněných lahví, z toho 3 vratné; z hlediska hmotnosti tedy ve vzorku dominuje sklo.

Z výše uvedeného je patrné, že do výsledků vstupuje celá řada faktorů, které by neměly být při vyhodnocování a interpretaci opomenuty. Ať už je to dáno povahou sbíraných odpadů a jejich rozdílnou objemovou hmotností, typem lokality na které ověřování probíhá, frekvencí jejího čištění, počasím, za kterého jsou odpady sbírány, dostupnosti systému sběru odpadů včetně odpadkových košů v místě, opakování sběru a mnoho dalších. Zajištění objektivní interpretace je úkolem vědeckých pracovníků univerzity s využitím pokročilých statistických metod. Díky podrobným datům tak získáme o skladbě litteringového odpadu velice podrobný přehled. Tyto poznatky budeme moci následně použít jak při navrhování kampaní na předcházení vzniku litteringu, tak při hledání optimálních řešení, jak by měl vypadat systém na sdílení nákladů na úklid volně pohozených odpadů.