Kapitálová stabilita AOS

Autorizovaná obalová společnost EKO‑KOM zajištuje na základě Autorizace vydané MŽP provoz systému tříděného sběru a následného využití obalových odpadů na území ČR. Aktuálně zajišťuje systém EKO‑KOM plnění zákonných povinností pro 21 197 firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Pro tyto průmyslové podniky je velmi důležitá kapitálová stabilita systému, kterým garantuje stabilní plnění jejich povinností. Ještě důležitější je kapitálová stabilita pro města a obce, kterým pokrýváme 70 % nákladů spojených s nakládáním s tříděným odpadem platbami za jeho obalovou složku. A samozřejmě také pro třídící linky, které jsou vystavené rychle se měnícím cenám na trhu druhotných surovin, jejichž výkyvy reflektují naše platby za dotřídění odpadů. Zcela zásadní je kapitálová stabilita v okamžiku krize či recese, kdy dochází ke kolapsu trhu s druhotnými surovinami, což komplikuje recyklaci a prudce zvyšuje náklady, které nelze bezprostředně přenést na výrobce.

Výše uvedené principy fungování společnosti jsou platné v podstatě od doby jejího vzniku, a proto nutnost rychle reagovat na měnící se ceny druhotných surovin od počátku vyžadovala finanční nástroje na pokrytí mimořádných nákladů. Zpočátku se jednalo především o připravený úvěrový rámec dohodnutý s bankou, ale již v roce 2000 byl zřízen speciální rezervní fond, jehož cílem bylo zajistit možnost pokrytí těchto výkyvů z vlastních zdrojů. Důležitost těchto kapitálových rezerv se plně ukázala na počátku finanční krize roku 2008. V roce 2009 právě tyto rezervy umožnily stabilizovat tříděný sběr v obcích, který po zhroucení trhu s druhotnými surovinami stál před kolapsem. Rezervy umožnily společnosti zvýšit financování systému třídění o desítky procent v řádu několika týdnů a situaci stabilizovat. Přesto vznikla řada pochybností o dlouhodobé stabilitě celého systému.

Požadavek obcí na finanční stabilitu

Společnost EKO‑KOM byla založena v roce 1997 se základním kapitálem jednoho milionu korun. V době finanční krize v roce 2009 až 2010 tento nízký základní kapitál vyvolal obavy obcí, jejichž náklady na třídění odpadu jsou z velké části kryty platbami od AOS. Obava spočívala v tom, zda je společnost s tak malým kapitálem schopna uhradit jejich stamilionové náklady. Svaz měst a obcí ČR tehdy formuloval požadavek, aby AOS disponovala dostatečným kapitálem, což se odrazilo i v textu vládou tehdy projednávaného a následně přijatého materiálu Teze rozvoje odpadového hospodářství.

Rezervy AOS EKO‑KOM byly již v té době dostatečné pro pokrytí mimořádné situace během finanční krize, nicméně neměly formu základního kapitálu v obchodním rejstříku, což vyvolávalo zmíněné obavy. Proto byla část těchto rezerv převedena do základního kapitálu formou jeho navýšení z vlastních zdrojů. Výše základního kapitálu byla nastavena tak, aby přibližně odpovídala platbám AOS obcím za jedno čtvrtletí. Nedotčený základní kapitál tak představuje obcemi žádanou záruku, že náklady na třídění obalů jim budou skutečně uhrazeny i v případě opakování nějaké finanční či jiné krize.

Posílení finanční kontroly

Převedením části rezerv do základního kapitálu se současně významně posílila kontrola nad jejich užitím. V kritické situaci vývoje trhu AOS kryje ztrátu (například vzniklou propadem ceny druhotných surovin) z vytvořené rezervy, což je v kompetenci představenstva společnosti a dozorčí rady. Nicméně pokrytí této ztráty ze základního kapitálu by již vyžadovalo souhlas valné hromady, jejíž usnesení je podle §20 odst. 5 zákona kontrolováno Ministerstvem životního prostředí. Základní kapitál tak představuje jakousi nedotknutelnou rezervu, kterou lze použít jen v kritickém případě se souhlasem valné hromady a s vědomím ministerstva. To také přispívá k transparentnosti fungování společnosti.

Je nutné zdůraznit, že hodnota společnosti ani jejich akcií se transformací části kapitálové rezervy do základního kapitálu nezměnila. Tato hodnota je dána celkovým objemem vlastního kapitálu, tedy součtem základního kapitálu a kapitálových rezerv. Neziskový princip AOS je chráněn §20 odst. 2 zákona o obalech, podle kterého nesmí AOS rozdělit zisk mezi akcionáře. Vyplacení podílu na kapitálu akcionářům znemožňuje §20 odst. 3 téhož zákona, podle kterého nesmí AOS snížit základní kapitál pro žádný jiný účel, než pro uhrazení ztráty. AOS tedy nejen nemůže akcionářům vyplatit žádný podíl na zisku, ale nemůže jim vyplatit ani podíl na základním kapitálu.

Krize druhotných surovin

Krize, spíše kolaps, trhu druhotných surovin, probíhající od léta 2008 až do roku 2009 ukázala, jak finančně nestabilní může být tříděný sběr odpadu. Náklady na svoz tříděného obalového odpadu a jeho dotřídění pro recyklaci jsou v normální situaci pokryty dvěma hlavními zdroji, jedním jsou platby od AOS a druhým je příjem z prodeje vytříděných surovin. Zkušenost však opakovaně ukázala, že právě příjem z prodeje druhotných surovin může v krátkém čase týdnů až měsíců dramaticky poklesnout na zlomek běžného stavu. Děje se to opakovaně u různých komodit a v případě výrazného ekonomického šoku i u všech komodit současně. Jediným řešením v takové situaci je výrazné navýšení plateb AOS do systému třídění, obvykle krátkodobě na úrovni dotřídění odpadu formou nárazového zvýšení plateb třídičkám za dotřídění ztrátových komodit, dlouhodobě pak zvýšením všech sazeb. V případě kritického vývoje v roce 2009 tak v řádu měsíců náklady narostly o desítky procent. Toto prudké zvýšení nákladů není možné bezprostředně přenášet na výrobce odpadů. Právě v situacích ekonomické recese je pro ně důležitá stabilita ceny sdruženého plnění, kterou hradí za obaly uvedené na trh. Navíc potřeba finančně zajistit navýšení nákladů nastupuje při propadu cen druhotných surovin tak rychle, že ani administrativně není možné tak rychle tyto náklady přenést do cen.

Tvorba rezervního fondu

Pro účely pokrytí krizových stavů v systému tříděného sběru má EKO‑KOM vytvořený rezervní fond. Základním principem řízení těchto rezerv je udržovat jejich objem takový, aby bylo možné pokrýt šokový propad cen druhotných surovin podobný roku 2009 nejméně po dobu pěti měsíců, což je dostatečně dlouhá doba na systémovou reakci. Je zřejmé, že potřeba rezerv je tak závislá na celkovém množství vytříděného odpadu, které každoročně roste. Rezervní fond se v praxi navyšuje pokaždé, když společnost vykáže zisk po zdanění. Princip neziskovosti společnosti zjednodušeně znamená, že do rezerv přechází hospodářský výsledek vytvořený v „klidném“ období. V dlouhodobém průměru tak jde do rezerv mezi 2 až 4 procenty příjmů, což odpovídá meziročnímu růstu objemu vytříděného odpadu. Oproti tomu v krizové situaci čerpání rezervy umožňuje stabilizovat tříděný sběr a buď zcela eliminovat, nebo alespoň výrazně pozdržet přenesení ekonomického šoku na výrobní podniky.

V současné době jsou kapitálové rezervy AOS EKO‑KOM tvořeny základním kapitálem ve výši 250 000 tis. Kč a rezervními fondy ve výši 545 506 tis. Kč., tedy celkem 795 506 tis. Kč. Tento kapitál společnosti je zárukou stability systému třídění odpadu, tedy i veřejných rozpočtů obcí, ale také garancí toho, že ekonomické šoky z trhu druhotných surovin, který na každou počínající recesi reaguje okamžitým prudkým propadem, nejsou bezprostředně přenášeny na recesí rovněž postižené výrobní podniky a maloobchod, které jsou zákonem vázány uhradit náklady zpětného odběru a recyklace obalů.