Ekonomika odpadového hospodářství v roce 2023

Každým rokem sbírá společnost EKO-KOM prostřednictvím dotazníkového šetření data o odpadovém hospodářství jednotlivých obcí. Na základě zpracování těchto dat za rok 2023 přinášíme přehled základních ekonomických ukazatelů v odpadovém hospodářství obcí.

Náklady na odpadové hospodářství obecně závisí na množství a struktuře odpadů, pro které je služba zajišťována, dále pak na rozsahu a způsobu poskytované služby v souladu s legislativními požadavky a v neposlední řadě také na mandatorních výdajích daných legislativou (např. poplatky a daně). Mezi významné vlivy ovlivňující výše uvedené faktory lze zařadit životní úroveň obyvatel v jednotlivých regionech a jejich spotřební vzorce chování, hustotu osídlení, geografické podmínky, dopravní obslužnost území, způsoby sběru a svozu komodit, dostupnost a vybavenost technologií pro nakládání s odpady, konkurenci firem nakládajících s odpady, způsob stanovování ceny za službu a další. Není tedy možné tvrdit, že výše nákladů na sběr a svoz jednotlivých druhů odpadu v různých částech republiky je dána pouze různou cenovou politikou svozových společností.

Cílem tohoto článku je seznámit odbornou veřejnost s náklady a příjmy v hospodaření s hlavními druhy komunálních odpadů, a to jak z hlediska časového vývoje, tak i s vazbou na velikost obcí a jednotlivé kraje ČR.

Obdobně jako v předchozích letech zveřejňujeme pro přehlednost také všechna data (uvedená v tomto článku) v pětiletých časových řadách v samostatné příloze.

Zdroj dat

Pro hodnocení ekonomických ukazatelů byly vždy použity jen ty formuláře Dotazníků, které byly řádně vyplněné relevantními daty (údaje jsou poskytnuty v požadovaném rozsahu). Celkový vzorek obcí, který byl použit pro hodnocení ekonomických ukazatelů za rok 2023, byl sestaven z 5 894 obcí (tj. 95,3 % všech obcí v ČR) s více než 10,74 mil. obyvatel (tj. cca 99,2 % obyvatel ČR). Vzorek obcí, použitý k hodnocení, odpovídá republikovému statistickému rozdělení obcí do velikostních skupin.

Metodika sběru ekonomických dat je zveřejněna na webu EKO-KOM.

V následujícím textu jsou prezentovány údaje v rozsahu příspěvků z minulých let, aby byla zachována konzistence sledovaných dat. Prezentovaná data jsou váženým průměrem dané skupiny. Hodnoty byly vždy stanoveny u skupiny obcí, které uvedly požadovaný údaj a nikoliv jako průměr za celý sledovaný vzorek.

Celkové náklady

Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou součtem všech nákladových položek, které obce v Dotazníku vyplňují. V přepočtu na obyvatele tedy umožňují obce porovnat z hlediska celkové výše odpadových služeb.

Jak je vidět v následujícím Grafu 1, který zobrazuje strukturu celkových nákladů, největší podíl nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu (v roce 2023 to bylo 48 %). Následovány jsou náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které tvoří cca 23 %. Dalšími významnými složkami jsou náklady na objemné odpady a náklady na bioodpady.

Přibližně 15 % z celkových nákladů připadá na ostatní položky, mezi něž zahrnujeme například náklady na provoz sběrného dvora, odklízení černých skládek, úklid litteringu či sběr a svoz nebezpečných odpadů. Tyto ostatní položky většinou vykazují jen některé obce.

Zajímavý je také pohled na vývoj výše celkových nákladů v čase. Zatímco v roce 2006 platily obce České republiky v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč za jednoho občana, v roce 2023 tato částka činila už 1 454 Kč. Především v posledních šesti letech lze pozorovat konstantní výrazný růst, podpořený v posledních letech také výraznou inflací.

Pro potřeby regionálního srovnání jsou uvedeny průměrné celkové náklady dle krajů (Obrázek 1) a také dle velikostních skupin obcí (Graf 3).

Náklady na tříděný sběr

Jsou součtem nákladů na sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu, kovu a dřeva. Tvoří cca 23 % celkových nákladů.

Jak je patrné z Grafu 4, v posledních sedmi letech rostou jednotkové náklady přepočtené na obyvatele strměji než v předchozích letech. To je způsobeno především výrazným růstem výtěžnosti tříděného sběru v obcích, především pak prostřednictvím relativně drahých způsobů sběru, jako jsou veřejné nádoby nebo nádoby určené pro jednotlivé domácnosti (tzv. door-to-door čili individuální sběrná síť).

Samotná cena služby (jednotkové náklady přepočtené na tunu sebraného materiálu) nerostla v minulých letech tak prudkým tempem, jak je vidět v Grafu 5. V posledním roce se však kvůli vysoké inflaci tempo růstu obou veličin srovnalo.

Dále jsou pro regionální srovnání uvedeny průměrné náklady na tříděný sběr dle krajů (Obrázek 2 a Tabulka 1) a dle velikostních skupin obcí (Graf 6 a Tabulka 2).

V rámci dotazníkového šetření se sledují také náklady na jednotlivé komodity. Jejich průměrná výše přepočtená na tunu je pak základní hodnotou, dle které se stanovují výše odměn obcím za vytříděné množství obalového materiálu, a to dle platné metodiky schválené Svazem měst a obcí ČR.

V roce 2023 byla výše nákladů na sběr a svoz papíru 6 612 Kč za jednu tunu sebraného materiálu, náklady na plast činily 10 156 Kč/t a náklady na sklo byly 2 294 Kč/t.

Regionální rozdíly jsou uvedeny v mapách s krajskými hodnotami na Obrázku 3–5. Obecně lze vypozorovat, že v průměru jsou náklady na papír a plast vyšší v Čechách než na Moravě. Náklady na sklo jsou rozloženy více rovnoměrně.

Náklady na směsný komunální odpad

Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu (SKO) tvoří největší složku nákladů obcí s komunálním odpadem. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem směsného komunálního odpadu od občanů, včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s ním (odstraňování, energetické využití odpadů). Vývoj výše těchto nákladů je znázorněn v Grafu 7.

Jak je patrné z Grafu 8, cena za službu (tedy za jednu tunu sebraného materiálu), roste strměji než náklad přepočtený na obyvatele. Důvodem je postupné mírné snižování produkce SKO na obyvatele v obcích, a tedy i menší hmotnost, k níž je celkový náklad vztahován; dále také vysoká inflace cen služeb v odpadovém hospodářství v posledních letech.

V následujících tabulkách, mapách a grafech jsou pro srovnání uvedeny průměrné náklady na směsný komunální odpad dle krajů (Obrázek 6 a Tabulka 3) a dle velikostních skupin obcí (Graf 9 a Tabulka 4).

V průměru přibližně polovinu nákladů na SKO tvoří náklady na odstranění SKO na skládce. V roce 2023 vyšplhala celorepubliková hodnota na 1 657 Kč za tunu odstraněného materiálu, včetně skládkovacích poplatků. V mapě na Obrázku 7 jsou uvedeny regionální rozdíly tohoto ukazatele.

Náklady na objemný odpad

Další výraznou položku tvoří náklady na objemný odpad. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem objemných odpadů od občanů (všemi způsoby sběru – mobilní sběr, sběrné dvory a místa, další způsoby), včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s nimi.

Jednotková cena za obyvatele vycházela v roce 2023 na 89,8 Kč/ob. Vývoj tohoto ukazatele od roku 2006 je znázorněn v Grafu 10. V posledních letech lze na rozdíl od ostatních druhů odpadů pozorovat spíše stagnaci.

V rámci srovnání jsou dále uvedeny náklady na sběr a svoz objemných odpadů rozlišené dle krajů (Obrázek 8 a Tabulka 5) a dle velikostních skupin obcí (Graf 11 a Tabulka 6).

Souhrnný přehled nákladů

V následující tabulce uvádíme každoroční souhrnný přehled vybraných nákladů. Je třeba upozornit, že náklady na sběrné dvory, černé skládky a bioodpady s údržbou zeleně jsou stanoveny pouze pro vzorek obcí s validními daty. Nelze je proto sčítat s ostatními položkami a celkové náklady nejsou prostým součtem jednotlivých položek.

Příjmy obcí

Kromě nákladů mají obce v oblasti odpadového hospodářství také příjmy. Největším příjmem je poplatek od občanů (který mohou obce stanovit různými způsoby, o nichž se můžete dozvědět více například zde). Dalšími příjmy mohou být poplatky od rekreantů či majitelů rekreačních objektů v obci, dále poplatky od živnostníků zapojených v systému obce. Některé obce také získávají výnosy ze sběru textilu, z prodeje druhotných surovin, dostávají příspěvky od dalších kolektivních systémů (např. za sběr elektrozařízení), přijímají platby jiných obcí za využití sběrného dvora či kompenzační platby za umístění skládky ve svém katastru.

Významnou příjmovou položkou jsou také odměny ze Systému EKO-KOM za zajištění míst zpětného odběru a zajištění sběru a využití odpadů z obalů.

Celkem obce získaly v roce 2023 v průměru 965 Kč na obyvatele, z toho příjmy z poplatků od obyvatel činily 691 Kč/ob. a příjmy ze Systému EKO-KOM 213 Kč/ob.

Celková výše příjmů je ve většině případů nižší než výše nákladů, obce tedy doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů. Průměrně takto musí obce ve svém rozpočtu najít z jiných zdrojů 34 % finančních prostředků určených k realizaci odpadového hospodářství.

V mapě na Obrázku 9 jsou uvedeny průměrné údaje celkových příjmů za kraje v porovnání s celkovými náklady a podíl, který v daném kraji obce průměrně doplácejí.

V Tabulce 8 je uveden celkový přehled příjmových položek za rok 2023 dle velikostních skupin obcí. Podobně jako u nákladů je třeba zdůraznit, že celkové příjmy nejsou prostým součtem jednotlivých položek a že jednotlivé položky jsou stanoveny pouze pro validní vzorek obcí, tedy pouze pro obce, kterých se daná položka týká.

Závěrečné poděkování

Hlavním datovým zdrojem jsou roční dotazníky z obcí zapojených do Systému EKO‑KOM. Společnost EKO‑KOM, a.s. děkuje tedy všem, kteří se na této činnosti dlouhodobě podílí a díky nimž je možno pravidelně prezentovat vývoj nákladů a příjmů odpadového hospodářství obcí.

Příloha k článku Ekonomika odpadového hospodářství obcí za rok 2023