Poplatky

U většiny komodit situace na trhu druhotných surovin dovoluje Systému zohlednit pouze inflační tlaky, které silně ovlivňují hlavní část nákladů sdruženého plnění, tj. náklady na sběr, svoz a úpravu tříděného odpadu. Růst těchto nákladů odpovídá běžné meziroční inflaci, a to se musí promítnout v našich sazbách. Celkovou výši bilančních nákladů ovlivňují většinou stále nízké ceny druhotných surovin, jejichž prodej náklady Systému EKO-KOM z části kompenzuje. To už však v rámci ekomodulačního přístupu neplatí u některých typů plastů a komoditní skupiny papírových obalů.

Nad běžný rámec inflačního zvýšení roste komodita papír. Tento materiál je ovlivněn snížením efektivity sběru, protože se výrazně mění skladba vytříděných odpadů v modrých nádobách. Ve tříděném sběru papíru se zvětšuje podíl obalové složky, zejména objemných papírových obalů, které v kontejnerech zaberou hodně prostoru a efektivita svozu se tak snižuje. Kvůli klesající hmotnosti papíru na jednotku objemu tak rostou náklady na přepravu. Tento nárůst způsobují především obaly z nákupů na e-shopech, jenž jsou spotřebiteli následně vytříděny do kontejnerů na papír.

Komodita obalů nápojové kartony zaznamenala dvě pozitivní změny. Jednak přechod na tzv. multikomoditní sběr, který je u této komodity nákladově nižší (avšak bohužel za cenu nižší účinnosti dotřídění), a dále zvýšenou poptávku zpracovatelů po této druhotné surovině. Tyto změny dovolují Systému snížit sazby za zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů. Do budoucna však očekáváme povinnou vyšší míru sběru, což znamená vyšší náklady, a proto po současném snížení tyto sazby porostou.

Nedostatečná míra sběru a stále rostoucí legislativní požadavky na výši míry recyklace ovlivňuje komoditu hliník. U flexibilních hliníkových obalů je v odměnách nutno zohlednit kromě nízkého sběru také obtížnou tříditelnost, která je nejvíce patrná u měkkého (flexibilního) hliníku, který je většinou součástí celé řady kompozitních materiálů. Z těchto důvodů jsme nuceni finančně podporovat intenzifikaci sběru a hledat nové způsoby shromažďování hliníkových obalů. Obecně ještě po určitou dobu bude platit, že pro dosažení požadované úrovně recyklace hliníku, bude nutné intenzivně posilovat jeho sběr i výrazně investovat do zajištění jeho vytřídění z multikomoditního sběru, což bude zvyšovat náklady.

U kategorie živnostenského dřeva (skupinové, přepravní a průmyslové obaly) je také nutné přistoupit ke zvýšení sazeb. Recyklace těchto odpadů je v důsledku vysokých cen energií nahrazována prostým spalováním dřevěného odpadu. Navíc je v ČR dotačně podporováno spalování/spoluspalování dřevěné štěpky, a ta je tak vlastně konkurencí pro materiálovou recyklaci dřeva. Pro zajištění zákonem požadované recyklace nám nezbývá jiná možnost, než poptávku po palivovém dřevu překonat lepší nabídkou za předání dřevěného odpadu k recyklaci.

Jak jsme Vás již podrobně informovali, v důsledku nové zákonné povinnosti, kdy od 1. ledna 2025 musí jednorázové nápojové PET lahve o objemu až tři litry obsahovat alespoň 25 % recyklovaných plastů, jsou upraveny odměny u všech kategorií nápojových PET lahví (primární i rPET), přičemž je nadále rozlišena cena za primární PET a cena za recyklovaný obsah (rPET). Sleva bude uplatňována až do úrovně 35 % recyklovaného obsahu. Při vyšším procentu recyklátu se již další sleva neuplatní, ale i nadále se bude za recyklovanou složku počítat nižší sazba odměny. Nicméně platí, že maximální možný dopad slevy za použitý recyklát odpovídá nulové nezáporné fakturaci za nápojový PET. Záporná odměna tedy nebude fakturována, tj. výše odměny za zajištění sdruženého plnění za nápojový PET může být nejníže nulová.

Sazby poplatku za tzv. littering, na základě povinnosti pro určité spektrum plastových obalů podílet se na nákladech obcí vynaložených na úklid veřejných prostranství, tedy i s úklidem volně pohozených odpadů z obalů, se v roce 2025 zvýší o 24 %. Hlavním důvodem je postupné zpřesňování vykazovaných nákladů na úklid pohozených plastových odpadů v obcích. Za poslední dva roky, kdy platí povinnost hradit obcím tyto náklady, došlo ke zlepšení evidence nákladů a tyto nám nyní reportují i ty obce, které dosud vykazovaly nulové náklady, protože dosud nebyly připraveny je vyčíslit tak, aby obstály při jejich auditu. Tento fakt v loňském roce nerealisticky snižoval průměr nákladů obcí a tedy i samotnou sazbu, která je na průměr nákladů přímo vázána. Předpokládáme, že tento trend bude pokračovat i v dalších letech, dokud náklady na úklid volně pohozených obalů z odpadů nebude vykazovat naprostá většina obcí.

Sazby všech poplatků vycházejí z předpokladu, že v průběhu prvního pololetí roku 2025 bude přijata novela zákona o obalech, kterou budou sníženy mandatorní kapitálové rezervy AOS z dnešních 50 % ročních nákladů na 25 %. Pokud by k tomuto nedošlo, museli bychom přistoupit k úpravě poplatků v pololetí tak, abychom rezervy doplnili na požadovanou úroveň. Promítlo by se to do zvýšení všech sazeb o přibližně 13 %.