Pozice školy v oblasti nakládání s odpady

19. 2. 2025 LegislativaObceOdpadTřídění

Školním sběrům a obecnému rámci pravidel pro školy a obce podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech jsme se věnovali již před třemi lety zde. Nyní se na roli škol v odpadovém hospodářství podíváme podrobněji.

Školy v oblasti odpadů vystupují v postavení jednak příjemce odpadů ze školních sběrů a jednak původce odpadu vznikajícího při činnosti školy jakožto právnické osoby (odpady z běžného provozu, ze školních jídelen či jiné odpady, které vznikají jako důsledek různých úkonů ve škole). Obě tyto pozice mají svá specifika a řídí se jinými pravidly. Opomenout nesmíme ani významnou edukační roli škol při výchově ekologicky odpovědných generací.

 

Na úvod je třeba si uvědomit, že v případě základních škol je v drtivé většině zřizovatelem obec či svazek obcí. Povinnosti školy v oblasti nakládání s odpady, včetně školních sběrů, jsou ale vztaženy k obci na jejímž území se škola nachází, nikoliv k obci, která je jejím zřizovatelem.

1. Škola jako příjemce odpadů ze školních sběrů

Školní sběry zaujímají v environmentálních aktivitách škol své neodmyslitelné místo. Význam pro žáky má nejen finanční odměna za vytříděný odpad, ale také edukativní charakter sběrových akcí. Pořádání školních sběrů je dobrovolné, rozsah a pravidelnost se odvíjí od poptávky po jednotlivých druzích tříděných odpadů. Za svou existenci se rozsah školních sběrů rozšířil ze sběru starého papíru i na další komodity jako jsou plastová víčka od PET lahví, hliníkové plechovky, alobal i kovové zátky.

Ilustrační foto: zdroj ZŠ Lednice / www.zslednice.cz

Kromě toho ve spolupráci s příslušnými kolektivními systémy žáci a studenti mohou do škol donášet vysloužilé baterie a drobný elektroodpad – v tomto případě se však nejedná o školní sběr podle zákona o odpadech (tato aktivita spadá do působnosti zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností).

Ačkoliv mají školní sběrové akce dlouhou tradici, zákonnou oporu dostaly až s přijetím zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Ten mimo jiné omezil rozsah jak odpadů, jež lze prostřednictvím školního sběru od žáků a studentů přebírat, pouze na využitelné složky komunálního odpadu z papíru, plastů a kovů a také subjektů, které jej mohou realizovat, pouze na školy. To například znamená, že škola nesmí ve sběrových akcích přebírat sklo nebo že organizovat školní sběr nejsou oprávněna zájmová sdružení školy (např. SRPŠ).

Základní pravidla organizace školních sběrů podle
§ 20 zákona o odpadech

Škola:

  • může od žáků nebo studentů přebírat pouze odpady papíru, plastů a kovů z domácností; v tomto případě se na školy nevztahují povinnosti provozovatele zařízení pro nakládání s odpady;
  • by měla provádět školní sběr po dohodě s příslušnou obcí, tj. s tou, na jejímž území se nachází (obec nemusí být nutně jejím zřizovatelem);
  • by měla odpad z domácností přebírat prostřednictvím soustřeďovacího prostředku (kontejneru) dočasně umístěného v areálu školy;
  • se okamžikem převzetí odpadů v rámci školního sběru stává jejich vlastníkem a nakládá s nimi, tj. odděleně je soustřeďuje podle druhu odpadů a předává do zařízení určených pro nakládání s odpady (např.  sběrny), příp. za ně přijímá odměnu;
  • plní ve vztahu k převzatým odpadům všechny povinnosti původce odpadu, s výjimkou povinnosti podání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady; tato povinnost přechází na obec, na jejímž území se škola nachází a která je tímto považována za původce;
  • předá do 15. ledna následujícího roku obci údaje o hmotnosti převzatých druhů odpadů a o zařízeních určených pro nakládání s odpady (příp. o obchodníkovi s odpady), kterým tyto odpady předala, za předchozí kalendářní rok; rozsah a způsob předání údajů o školních sběrech mezi školou a obcí je upraven vyhláškou č. 273/2021 Sb. – formulář na němž škola tyto údaje předává je přílohou č. 3 vyhlášky
    (ke stažení ZDE);

  • musí před prvním vývozem:
    • informovat příjemce odpadu o tom, že partnerem (původcem), kterého má uvádět v evidenci, je obec, nikoliv škola;
    • doložit příjemci odpadů písemné informace o odpadu (PIO).
    • Tyto informace je nutné předat i v případě nastalých identifikačních změn u následujících vývozů. Například změní-li škola zařízení pro nakládání s odpady (školní sběr předá do jiné sběrny), musí i zde předat výše uvedené podklady.

     

    Jelikož odpady, které mohou být sbírány prostřednictvím školního sběru pochází z domácností žáků a studentů, mají povahu komunálních odpadů, a tudíž by měly být evidovány a předávány oprávněnému subjektu (do zařízení určeného pro nakládání s odpady, tj. do sběrny/výkupny, na sběrný dvůr, na dotřiďovací linku nebo přímo k recyklaci či obchodníkovi s odpady) pod katalogovými čísly komunálních odpadů ve skupině 20.

    Nový katalog odpadů platný od 1. 1. 2025 definuje nová poddruhová čísla u papíru a kovů, čímž usnadňuje přesnější samostatnou evidenci nápojových kartonů a hliníku.

    Katalogové číslo odpadu Příklad
    20 01 01 Papír a lepenka časopisy, noviny, lepenkové krabice, staré knihy
    20 01 01 01 Kompozitní a nápojové kartony kartonové obaly od mléka a džusů
    20 01 39 Plasty víčka z PET lahví
    20 01 40 Kovy víčka od jogurtů, plechovky od nápojů, alobal, kovové zátky, víčka od zavařenin
    20 01 40 02 Hliník víčka od jogurtů, plechovky od nápojů, alobal

    Tabulka 1 – Konkrétní příklady odpadů vyskytujících se ve školních sběrech

    Pozice obcí při realizaci školního sběru

    Obec, na jejímž území se škola organizující školní sběry nachází, je považována za původce takto převzatého odpadu. Avšak jedinou její povinností, jakožto původce, je podávat o těchto odpadech roční hlášení, resp. vést o nich evidenci. V ročním hlášení obec zahrne odpady nahlášené školou, popř. školami, do produkce obce (pod kód nakládání A00). Velmi důležité je, aby rovněž oprávněná osoba, které byly odpady školou dále předány, ve své evidenci jako původce odpadu uvedla obec, nikoliv školu.

    Do obecně závazné vyhlášky se škola jako místo určené obcí pro odkládání odpadu neuvádí, protože zákon o odpadech předpokládá „nezávislé“ fungování školního sběru na obecním systému odpadového hospodářství.

    Obce si mohou takto sesbírané a evidované množství odpadů od škol na svém území započítat do plnění cílů pro odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálních odpadů podle § 59 zákona o odpadech.

    Odpad sbíraný v rámci školního sběru lze taktéž zahrnout do čtvrtletních výkazů obcí pro AOS EKO-KOM a získat za něj odměnu. Doporučujeme obcím, které pověřily jiný subjekt (např. svoji svozovou společnost) ke čtvrtletnímu vykazování formou „hromadného výkazu“, aby mu informace o školních sběrech pravidelně poskytovaly.

    Výkaz pro EKO-KOM se vyplňuje za každé kalendářní čtvrtletí. Má-li obec informaci o školním sběru v průběhu roku, uvede údaj o množství vytříděného odpadu do výkazu za příslušné čtvrtletí. Pokud škola obci údaje zasílá jednou ročně, je možné celkové množství za rok uvést v posledním výkazu daného roku.

    Ve výkazech je školní sběr evidován samostatně pod zkratkou „L“.

    Procentuální podíl obalů ve školních sběrech se liší od ostatních typů sběru (sběru prostřednictvím nádob, pytlů, sběrného dvora, sběrného místa, výkupny apod.). Proto je školní sběr nově oddělen a jsou pro něj stanoveny samostatné podíly obalové složky. V Ceníku a standardech složení AOS EKO-KOM jsou nově stanoveny Odměny za obsluhu míst zpětného odběru a zajištění využití pro školní sběry včetně samostatných standardů složení, tj. podílů obalů.

    Navíc je od začátku roku 2025 evidence sběru kovů ve výkazech obcí rozšířena o možnost vykazovat samostatně hliník a železo. Toho lze využít v situaci, kdy škola realizuje pouze samostatný sběr hliníku, resp. hliníkových obalů.

    Obrázek 2 – Výkaz o celkovém množství a druzích komunálního odpadu; verze výkazu 4.6.01 – List Hliník

    Výše jednotkové odměny má za cíl motivovat primárně obce k řádnému vykazování tohoto typu sběru ve výkazech AOS EKO-KOM a sekundárně také školy k provozování školních sběrů.

    Obrázek 3 – Ceník a standardy složení pro školní sběry organizované v rámci systému obce platné od 1. 1. 2025

    Příklad: Obec uvede ve výkazu AOS EKO-KOM, že prostřednictvím školního sběru bylo sesbíráno 100 kg hliníku (typ sběru „L“ na listu Hliník). Tato obec obdrží v roce 2025 od společnosti
    EKO-KOM odměnu ve výši 1
     248 Kč.

     

    2. Škola jako původce odpadů vznikajících při její činnosti

    Jak jsme již uvedli výše, škola v mezích působnosti zákona o odpadech není pouze subjektem realizujícím školní sběry. Při běžné provozní činnosti školy, školní jídelny nebo družiny totiž vznikají různé druhy odpadu, kdy ve vztahu k nim je podle zákona považována za jejich původce škola a platí pro ni povinnosti vymezené v § 15 zákona o odpadech.

    Ilustrační foto: zdroj EKO-KOM, a.s.

    Navíc s ohledem na činnost, kterou škola realizuje, se v jejích budovách a areálu pohybují fyzické osoby, tj. žáci a studenti, návštěvníci, ale i zaměstnanci, kterým zde během pobytu může vzniknout odpad, který je povahou a složením podobný odpadu z domácností. V tomto případě se na školu vztahuje rovněž § 62 odst. 1 zákona o odpadech. Pokud se totiž škola rozhodne, že osobám umožní ve svých budovách a areálech odkládat komunální odpad, pak musí zajistit místa pro oddělené soustřeďování alespoň pro odpady z papíru, plastů, skla, kovů a biologického odpadu. Příkladem je vznik odpadů z obalů od svačin, které si s sebou žáci a studenti donesli z domu. Škola jim musí umožnit vytřídit je do samostatných nádob podle druhu odpadu.

    Při provozní činnosti školy a jejích součástí mohou vznikat kromě odpadů majících povahu komunálních odpadů (skupina 20 KOMUNÁLNÍ ODPADY), i další skupiny odpadů. Jedná se například o odpady skupiny 15 ODPADNÍ OBALY, kam patří např. papírové či plastové obaly, do nichž byly zabaleny školní pomůcky, sklenice od zavařenin ze školní jídelny atd. Vyskytovat se mohou i jiné odpady včetně nebezpečných odpadů.

    Se všemi odpady „ze svého provozu“ musí škola nakládat jako jeho původce v plném rozsahu povinností dle zákona o odpadech.  Mimo jiné musí odpad odděleně soustřeďovat a předávat jej oprávněnému subjektu, tj. svozové společnosti, do sběrny, na sběrný dvůr, kompostárnu, dotřiďovací linku, bioplynovou stanici, recyklační společnosti, na skládku apod. nebo obchodníku s odpady.

    Pokud škole jako původci odpadu vznikají komunální odpady od žáků a zaměstnanců (např. plasty, papír) i obalové odpady z vlastní činnosti, je možné tyto materiálově stejné odpady (pokud se nejedná o nebezpečné odpady) shromažďovat společně, a to na základě povolení „k upuštění od odděleného soustřeďování“, které vydává místně příslušná ORP. Pak je možné do jedné nádoby na papír vytřídit papírový obal od svačiny a zároveň zde může učitel odložit obal od kancelářských papírů z tiskárny.

    S příjemcem komunálních odpadů musí škola uzavřít písemnou smlouvu. Typickým příkladem je situace, kdy svozová firma přistaví škole nádoby na papír, plast, sklo, bioodpad a SKO, sváží je a škola má s touto svozovou firmou uzavřenou smlouvu o svozu těchto odpadů a pronájmu nádob.

    Kromě toho se na školy vztahuje povinnost o odpadech vyprodukovaných při své činnosti vést evidenci (§ 94). Splní-li navíc kritéria pro vznik ohlašovací povinnosti (§ 95 odst. 3), musí tyto odpady uvádět rovněž v ročním hlášení. Evidence je vedena za všechny školní provozy zahrnuté pod jedno společné IČO.

    V případě těchto odpadů se nejedná o školní sběr a nevztahují se na něj ustanovení § 20 zákona o odpadech.

    Zapojení školy jako právnické osoby do odpadového systému obce

    Škola, má možnost zapojit se se svými komunálními odpady (skupina 20 KOMUNÁLNÍ ODPADY) do odpadového systému obce, pokud jí to obec umožní (§ 62 odst. 2 zákona o odpadech). Škola, která produkuje komunální odpad nebo odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, může tyto odpady na základě písemné smlouvy s obcí předávat do obecního systému. V takovém případě se odpady z obalů zařazují jako odpovídající druh komunálního odpadu. Pak může škola například využívat nádoby na odpad na veřejných stanovištích v obci a svozy těchto nádob zajišťuje obec. Rozsah využití odpadového systému je nastaven smlouvou mezi obcí a školou. Smlouvou je rovněž stanovena cena, kterou škola obci zaplatí.

    Pokud škola (příp. školy vedené pod společným IČO) předá do obecního systému veškerý komunální odpad, nevede průběžnou evidenci odpadů podle tohoto zákona, ani neplní ohlašovací povinnosti pro odpad, se kterým se do obecního systému zapojila. Původcem tohoto odpadu je obec.

    Předá-li škola (příp. školy vedené pod společným IČO) do obecního systému jen část svého komunálního odpadu, vede průběžnou evidenci všech odpadů včetně odpadů, s nimiž je zapojena do systému a plní ohlašovací povinnost pro své veškeré odpady. V evidenci škola zaznamená všechny vlastní vyprodukované odpady s kódem způsobu nakládání A00. Jako partnera, kterému odpad předává (kód způsobu nakládání AN3), uvede:

    • identifikační číslo provozovny (IČP) obce pro komunální odpady předané do systému obce;
    • identifikační číslo provozovny (IČP)/zařízení pro nakládání s odpady (IČZ)/obchodníka s odpady (IČOB) pro ostatní odpady.

    (Škola s ohlašovací povinností uvede v Hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence skutečnosti o zapojení školy do systému obce.)

    Situace může vypadat následovně: Biologicky rozložitelné odpady z jídelny předává škola do bioplynové stanice, se kterou má uzavřenou smlouvu. Ostatní vyprodukované komunální odpady (papír, plast, sklo, kovy, směsný komunální odpad) předává do nádob ve veřejné sběrné síti obce a s obcí má také uzavřenou smlouvu.

    Pozice obcí při zapojení školy jako právnické osoby do odpadového systému obce

    Je-li škola zapojená do systému obce na základě smluvního vztahu s odpady z běžného provozu školy, platí pro ni stejná pravidla jako pro zapojení právnických nebo podnikajících fyzických osob. Pravidla jsou stanovena smlouvou a uvedena v obecně závazné vyhlášce. Obec tak například může rozhodnout o zapojení školy jen v rámci tříděných sběrů a směsný komunální odpad si bude muset škola řešit sama. V tomto případě však škola povede odpadovou evidenci.

    To, zdali jsou odpady ze škol zahrnuty do obecních systémů odpadového hospodářství, je klíčové pro příslušnou obec a plnění jejích třídících cílů. Jelikož pouze odpady zahrnuté do obecního systému mohou být použity ve výpočtu oněch cílů.

    Komunální odpad z provozní činnosti školy, který obsahuje obalovou složku (papír, plast, sklo, NK, kov, dřevo) sbíraný v rámci obecního systému, může být zahrnut do odpadů vykázaných obcí do čtvrtletních výkazů pro AOS EKO-KOM.

    Tento odpad nemůže být vykazován pod zkratkou sběru „L“.

    Obec ve čtvrtletním výkaze zaznamená typ sběru podle skutečného způsobu soustřeďování školního odpadu (nádobový sběr (N) – sběr do nádob ve veřejné sběrné síti, nádobový individuální sběr (NI)– sběr do nádob přidělených obcí pouze škole, pytlový sběr (P) apod.) Výše odměny vyplácené AOS EKO-KOM obcím závisí na zvoleném typu sběru.

    Pokud škola není do systému obce zapojena a odpady předává do zařízení pro nakládání s odpady jako jeho původce, nemůže obec tyto odpady vykázat ve čtvrtletních výkazech obcí pro AOS EKO-KOM. Jedná-li se o odpady z obalů zařazované pod katalogová čísla odpadů skupiny 15 a 20, bývají evidovány svozovými společnostmi v živnostenských výkazech AOS EKO-KOM a odměnu za ně získají tyto společnosti.

    6. ročník konference Obaly 2019

    6. ročník konference Obaly 2019 pořádané AOS EKO‑KOM se tentokrát zaměřil na změny, které vnese do n...

    Cesta PETu – z kontejneru zpět do lahve i do spacáku!

    Polyethylentereftalát, neboli PET oslaví příští rok již 80. narozeniny. A za tu dobu se stal jedním ...

    Uhlíková stopa kelímků na teplé nápoje

    Teplé nápoje s sebou jsou pro mnohé neodmyslitelnou součástí běžného pracovního dne, natož nadch...

    V České republice stojí už 1 milion nádob na třídění odpadů

    Na přelomu druhého a třetího čtvrtletí roku 2024 dosáhl počet nádob určených ke sběru tříděného ...