Littering je problémem nejen estetickým, ale i ekonomickým!

Cílem systému EKO‑KOM je nalézt efektivní nástroje k omezení litteringu pocházejícího z obalů, zajistit podporu a spoluúčast na úklidu litteringu spojenou s obalovými odpady a v neposlední řadě také ověřit možnosti materiálového využití obalových odpadů, které se přes veškeré snahy o oddělený sběr a recyklaci stanou litteringem. K naplnění tohoto záměru by měla napomoci studie, zaměřená nejen na analýzu volně pohozeného odpadu na území ČR, ale i na nastavení podpory pro subjekty, které se při své činnosti s litteringem potýkají.

Litteringem se rozumí odpad volně pohozený či ponechaný na místě pro něj nevyhrazeném, ať už na veřejném prostranství, či v přírodě. Mezi typický litteringový odpad patří cigaretové nedopalky, obaly od sladkostí či rychlého občerstvení, žvýkačky, hygienické prostředky apod. Naopak objemný či domovní odpad pohozený v příkopě je přičítán spíše nelegálnímu odstraňování odpadů, nikoliv litteringovému chování. <br >První komplexní studií zkoumající littering v České republice byla studie, kterou v letech 2007 a 2008 zpracovala pro EKO‑KOM firma ETC Consulting. Jak se však littering a chování lidí proměnilo od roku 2008?</br >

Na to by měly odpovědět výsledky studie, kterou zahájil EKO‑KOM ve spolupráci s Fakultou sociálně ekonomickou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Tato studie si klade jasný cíl: na základě sesbíraných dat z terénu popsat skladbu a množství volně pohozeného odpadu na území České republiky se zaměřením na obalové odpady a navrhnout účinná opatření, jak předcházet litteringovému chování. Studie poběží do konce roku 2021 a svým metodickým přístupem naváže na původní studii z roku 2008.

Metodika výzkumu firmy ETC Consulting pro vlastní terénní šetření litteringu vycházela ze zahraničních studií, především pak z anglické (ENCAMS. 2004. Litter composition survey of England, April – July 2004) a rakouské (Heeb, J., Ableidinger, M., Berger, T., Hoffelner, W. 2006. Littering – ein Schweizer Problem? Eine Vergleichsstudie Schweiz – Europa, Bundesamt für Umwelt, Wald und Landschaft (BUWAL)).

V letech 2007 a 2008 byla terénní šetření prováděna ve městech (velkých, středně velkých i malých), obcích, chráněných krajinných oblastech (CHKO), na silnicích I., II. i III. třídy a čerpacích stanicích. Městské lokality byly rozděleny do několika zón (centrální, obchodní, odpočinkové, průchozí, zóny určené k parkování), které se liší především druhem aktivit a délkou pobytu občanů. V CHKO byly zkoumány frekventované i méně frekventované stezky a na komunikacích byly vybrány úseky jak v bezprostřední blízkosti města či obce, tak i ty vzdálenější.

Metodika definovala 10 hlavních materiálových skupin: plast, papír, sklo, kovy, nápojové kartony, biologický odpad, cigaretový odpad, hygienický odpad, samostatnou kategorii tvořily také žvýkačky a ostatní odpad. Tyto skupiny se dělily na dalších 53 látkových podskupin, do kterých byl sebraný odpad roztřiďován. Hlavní zjišťovanou charakteristikou byla četnost výskytu daného odpadu (přepočítána na standardizovanou plochu či délku), hmotnost a objem. Celkově bylo analyzováno 151 vzorků sesbíraného odpadu v různých typech lokalit, včetně opakování sběru po určitém časovém úseku.

Výsledky litteringového šetření se ukázaly jako velmi odlišné v jednotlivých sledovaných lokalitách. Významným faktorem ovlivňujícím littering je dostupnost infrastruktury pro sběr odpadů. Následující grafy, jako příklad, uvádějí porovnání výskytu jednotlivých složek litteringu ve dvou odlišných oblastech z hlediska četnosti, objemu a hmotnosti.

(Hodnoty jsou uvedené v procentech. Zdroj: ETC Consulting Group s.r.o.)

Zatímco dle dat z roku 2008 litteringu z měst a obcí dominuje cigaretový odpad, a to jak z hlediska hmotnosti, objemu či počtu odhozených kusů (Graf 1) v souhrnných výsledcích z terénních šetření v CHKO je patrné, že littering je tvořen z velké části plastovým a hygienickým odpadem, dále sklem, papírem či pohozenými kovy. Plasty tvořily 36 % hmotnosti analyzovaného odpadu.

Z hlediska četnosti se v sebraných vzorcích vyskytovaly nejčastěji obaly od pochutin a sladkostí (60 % mn.) a dále pak mikrotenové sáčky, kelímky a nápojové obaly, jak plastové, tak i skleněné a kovové, které mohou být předmětem odděleného sběru. Kovové a skleněné obaly od nápojů se dle výzkumu také často objevovaly kolem silnic a dálnic. Další významnou složku odpadu v CHKO a NP tvořil hygienický odpad, který dosáhl 16 % hm. Kategorii papír reprezentovaly především jízdenky, tiskoviny a papírové obaly od jídel a ostatní papír. Vzhledem ke znečištění a míře degradace se předpokládá, že k recyklaci by bylo možno využít jen jeho zanedbatelné množství.

Výše uvedené výsledky naznačují, že popsání litteringu není jednoduché, především z hlediska množství rozdílných typů lokalit, ve kterých se litteringové chování významně liší. Nová studie by měla ověřit, zda se skladba litteringu v jednotlivých typech lokalit od roku 2008 proměnila, a poskytnout aktuální přehled, na jaké skupiny výrobků je potřeba se zaměřit.

V posledních letech vznikla na hodnocení litteringu řada (převážně zahraničních) studií, ale jelikož jsou některé z nich zaměřeny pouze na dílčí část problému (konkrétní typ lokality nebo konkrétní typ odpadu) a zásadním způsobem se liší v metodickém přístupu, jejich vzájemné porovnávání je velmi obtížné.

Studie EKO‑KOMu se bude zabývat také aktualizací stávající metodiky, aby odpovídala současným potřebám – především popsání litteringu vznikajícího na území celé ČR. Změny se ale budou týkat hlavně výběru lokalit. Na základě získaných dat a s akcentem na identifikaci příčin litteringového chování můžeme následně efektivně zacílit prevenci vznikajícího litteringu jak z hlediska typů výrobků, tak lokalit a zároveň vyhodnotit možnost jeho eventuálního využití k materiálové recyklaci.