Ekonomika odpadového hospodářství obcí za rok 2018

30. 11. 2019 AnalýzyFinanceObceOdpadTřídění

Vývoj nákladů a příjmů v rámci odpadového hospodářství obcí dlouhodobě sleduje AOS EKO‑KOM, a.s. Hlavním datovým zdrojem jsou roční dotazníky z obcí zapojených do systému EKO‑KOM. Společnost EKO‑KOM, a.s. by chtěla poděkovat všem, kteří se na této činnosti dlouhodobě podílí a díky nimž je možno pravidelně prezentovat vývoj nákladů a příjmů odpadového hospodářství obcí.

Náklady na odpadové hospodářství obecně závisí na množství a struktuře odpadů, pro které je služba zajišťována, dále pak na rozsahu a způsobu poskytované služby v souladu s legislativními požadavky a v neposlední řadě také na mandatorních výdajích daných legislativou (např. poplatky a daně). Mezi významné vlivy ovlivňující výše uvedené faktory lze zařadit životní úroveň obyvatel v jednotlivých regionech a jejich spotřební vzorce chování, hustotu osídlení, geografické podmínky, dopravní obslužnost území, způsoby sběru a svozu komodit, dostupnost a vybavenost technologií pro nakládání s odpady, konkurenci firem nakládajících s odpady, způsob stanovování ceny za službu a další.

Cílem tohoto příspěvku je seznámit odbornou veřejnost s náklady a příjmy v hospodaření s hlavními druhy komunálních odpadů a to jak z hlediska časového vývoje, tak i s vazbou na velikost obcí a jednotlivé kraje ČR.

Zdroj dat

Pro hodnocení ekonomických ukazatelů byly vždy použity jen ty dotazníky, které byly řádně vyplněné relevantními daty (údaje jsou poskytnuty v požadovaném rozsahu). Vzorek obcí, který byl použit pro hodnocení nákladovosti za rok 2018, byl sestaven z 5 617 obcí (tj. 89 % všech obcí v ČR) s více než 10,36 mil. obyvatel (tj. cca 98 % obyvatel ČR). Vzorek obcí, použitý k hodnocení, odpovídá republikovému statistickému rozdělení obcí do velikostních skupin.

V následujícím textu jsou prezentovány údaje v rozsahu příspěvků z minulých let, aby byla zachována konzistence sledovaných dat. Prezentovaná data jsou průměrná data, která vždy mají svou odchylku. Hodnoty byly vždy stanoveny u skupiny obcí, které uvedly požadovaný údaj a nikoliv jako průměr za celý sledovaný vzorek. <br >V rámci prezentace jsou uváděná předběžná data, která budou ještě verifikována a případně upravena po dokončení kompletního statistického vyhodnocení.</br >

Celkové náklady na odpadové hospodářství

Jedná se o součet nákladů spojených se sběrem, svozem a následným nakládáním s níže uvedenými odpady. Tyto náklady nejsou snížené o případné příjmy z prodeje druhotných surovin či odměnu ze systému EKO‑KOM. Při vyplňování obce vycházejí zejména z faktur od dodavatele služeb za jednotlivé činnosti.

Odpady zahrnuté do celkových nákladů obcí jsou náklady na tříděný sběr využitelných odpadů (papír, plast, sklo, nápojový karton, kov), oddělený sběr biologických odpadů od občanů, oddělený sběr nebezpečných odpadů, oddělený sběr objemných odpadů, směsný komunální odpad, stavební odpad, platby jiným obcím za využití sběrného dvora, koše na veřejných prostranstvích – úklid a vysypávání, úklid veřejných prostranství, černé skládky. <br >Celkové náklady na odpadové hospodářství obcí nejsou prostým součtem jednotlivých výše uvedených položek. Představují průměrnou hodnotu celkových nákladů všech obcí, které poskytly relevantní údaje o celkových nákladech v dotazníku, a zohledňují tak skutečnost, že v každé obci je jiný rozsah služeb zajišťovaných v rámci odpadového hospodářství.</br >
Vývoj nákladů v čase
Vývoj celkových jednotkových nákladů na občana na odpadové hospodářství obcí je uveden v grafu 1.
Graf 1 – vývoj celkových jednotkových nákladů, přepočteno na obyvatele.
Z grafu vyplývá, že v období 2004 – 2011 rostly náklady lineárně meziročně v rozpětí 6-10 %. Od roku 2012 náklady stagnují či vykazují růst do 2-4 %. V roce 2018 představovaly průměrné celkové náklady na jednoho občana 978 Kč. Geografický pohled na celkové náklady je znázorněn na obr. 1.
Náklady dle krajů
Obr. 1 – celkové náklady v Kč/ob. podle krajů
Náklady dle velikostních skupin
Graf 2 – náklady na odpadové hospodářství podle
velikostních skupin, přepočteno na obyvatele.
Graf 3 – skladba nejvýznamnějších skupin nákladů.
V následujícím textu budou řešeny primárně nákladově významné skupiny odpadů. Jedná se o směsný komunální odpad, tříděný sběr využitelných složek (papír, plast, sklo, kov a nápojový karton) a objemný odpad. Tyto tři skupiny odpadu představují 77 % nákladů obce.

SKO

Náklady na nakládání se směsným komunálním odpadem představují největší podíl celkových nákladů obce s komunálním odpadem. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem směsného komunálního odpadu od občanů, včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s ním (odstraňování, energetické využití odpadů).

Vývoj nákladů v čase
Graf 4 – vývoj jednotkových nákladů na směsný komunální odpad, přepočteno na obyvatele.
Náklady na směsný komunální odpad se dlouhodobě pohybují v rozpětí od 511 do 540 Kč na obyvatele a rok, přičemž v posledních dvou letech vykazují mírný růst o cca 1 % ročně. V roce 2018 představoval průměrný náklad na SKO na jednoho obyvatel 536 Kč. Jednotková produkce směsného komunálního odpadu má přitom klesající tendenci. Pokles v rozpětí 3-5 %, který byl zaznamenán v posledních 8 letech, byl vystřídán v posledních dvou letech mírným růstem až stagnací. Za období posledních 11 let produkce SKO klesla z 245 kg na obyvatele a rok na 194 kg na obyvatele v roce 2018.
Náklady dle krajů
Díky datům o produkci SKO bylo možno na úroveň krajů zpracovat jednotkové náklady vztažené na tunu SKO, se kterým bylo v obcích nakládáno. V roce 2018 tato hodnota v průměru představovala 2 764 Kč na tunu.
Obr. 2 – náklady na SKO v Kč/t podle krajů.
Náklady dle velikostních skupin
Graf 5 – náklady na směsný komunální odpad podle
velikostních skupin, přepočteno na obyvatele.

Tříděný sběr využitelných složek (papír, plast, sklo, nápojový karton, sklo)

Náklady na tříděný sběr využitelných odpadů jsou druhou nejvyšší nákladovou položkou, která představuje v průměru 19 % nákladů obce s odpadovým hospodářstvím. Do nákladů jsou zahrnuty náklady, které obec eviduje v souvislosti se sběrem, svozem a využitím tříděných složek komunálního odpadu. Do prezentovaných nákladů zde nejsou zahrnuty odměny systému EKO‑KOM.

Vývoj nákladů v čase
Graf 6 – vývoj jednotkových nákladů na tříděný sběr, přepočteno na obyvatele.
Jednotkové náklady na tříděný sběr rostou stejnou dynamikou, jakou roste množství vytříděného odpadu na obyvatele (na rozdíl od SKO, kde se s rostoucími náklady množství odpadu snižuje).
Náklady dle krajů
Díky datům o produkci tříděného sběru bylo možno na úroveň krajů zpracovat jednotkové náklady vztažené na tunu vytříděného odpadu.
Obr. 3 – náklady na tříděný sběr celkem v Kč/t
podle krajů.
Graf 7 – Celková výtěžnost tříděného sběru v jednotlivých krajích ČR v roce 2018, seřazeno od nejvyšší po nejnižší.
Náklady dle velikostních skupin
Graf 8 – náklady na tříděný sběr podle velikostních
skupin, přepočteno na obyvatele.
Průměrné náklady na zajištění sběru a svozu využitelných komodit se liší dle podílu jednotlivých komodit na celkovém vytříděném množství. Nejnižší náklady jsou spojeny s tříděním skla, následuje papír a plasty. Existuje téměř přímá úměra jednotkových nákladů s jejich objemovou hmotností ve sběrném prostředku. Tato skutečnost ovlivňuje náklady tak, že v oblastech s převažujícím sběrem levnějších komodit mohou být náklady nižší a naopak.

Objemný odpad

Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem objemných odpadů od občanů (všemi způsoby sběru – mobilní sběr, sběrné dvory a místa, další způsoby), včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s nimi.

Vývoj jednotkových nákladů v čase
Graf 9 – vývoj jednotkových nákladů na objemný odpad, přepočteno na obyvatele.
Náklady vztažené na obyvatele a rok se u objemného odpadu dlouhodobě pohybují v rozpětí 50-70 Kč/obyvatele a rok.
Náklady dle krajů
Obr. 4 – náklady na objemný odpad v Kč/t
podle krajů.
Náklady dle velikostních skupin
Graf 10 – náklady na objemný odpad v Kč/ob. podle velikostních skupin.
Nevyšší jednotková produkce objemných odpadů na obyvatele je ve městech se 4-50 tis. obyvateli.

Souhrnné údaje vybraných nákladů

V rámci souhrnu uvádíme pravidelně prezentované časové řady vybraných nákladů obcí.

Tabulka 1 – vývoj vybraných nákladů na hospodaření s odpady v obcích (v Kč/obyvatel/rok).
*objemný odpad – zahrnuje náklady obcí na veškeré způsoby sběru objemných odpadů (mobilní sběr, sběrné dvory a místa, další způsoby),
**bioodpady – zahrnuje náklady na oddělený sběr bioodpadů od občanů a také náklady na odpady ze zeleně

Příjmy obcí

V rámci vyhodnocení Dotazníku byly také zpracovány příjmy obcí v rámci odpadového hospodářství. Hodnocené položky byly:
  • poplatek od občanů (za komunální odpad, nebo místní poplatek, nebo smlouva),
  • poplatek za odpady od rekreantů,
  • poplatek od ostatních původců za využívání systému obce,
  • výnosy z prodeje druhotných surovin,
  • platby za zpětný odběr elektrozařízení.
V následujícím grafu je znázorněno zastoupení jednotlivých příjmových položek.
Graf 11 – skladba příjmů obcí.
Největšími příjmovými položkami jsou platby od obyvatel a příjmy za zajištění zpětného odběru a využití obalů. Tyto dvě položky představují 88 % průměrných příjmů obcí.
Tabulka 2 – příjmy podle velikostních skupin (v Kč/obyvatel/rok).

Porovnání průměrných příjmů a nákladů

Porovnání průměrných příjmů a nákladů odpadového hospodářství obcí je znázorněno v grafu 12 a uvedeno v tabulce 3. Za předpokladu, že by obce v dané velikostní skupině dosahovaly všech průměrných příjmů, které byly uvedeny obcemi v jednotlivých sledovaných položkách dotazníku (jedná se vždy o průměrné hodnoty za velikostní skupinu obcí), lze v posledním sloupci tabulky 3 vysledovat, jak velký podíl nákladů na odpadové hospodářství hradí obce ze svého rozpočtu (opět se jedná o průměrné hodnoty za velikostní skupinu obcí).

Graf 12 – porovnání příjmů a nákladů obcí v odpadovém hospodářství podle velikostních skupin obcí.
Tabulka 3 – podíl doplatku z obecních rozpočtů na náklady s odpadovým hospodářstvím podle velikostních skupin.
Na základě výše uvedeného rozboru vyplývá, že průměrná obec dotuje z rozpočtu více než 1/4 nákladů s odpadovým hospodářstvím. V minulých letech však obce doplácely až 1/3 nákladů.
Doporučení pro tvorbu sběrné sítě

Z celé řady realizovaných studií vyplývá, že naprosto zásadní pro účinnost tříděného sběru, je rozmí...

Jak na podzemní kontejnery II.

V České republice je v současné době rozmístěno více jak 2 350 podzemních, nebo polopodzemních konte...

Náklady obcí a podíly obalů při sběru litteringu v roce 2023

Společnost EKO‑KOM pravidelně vyhodnocuje náklady obcí na sběr a nakládání s různými druhy odpad...

Výpočet sazeb poplatků vyjádřený ve vzorcích

S cílem seznámit odbornou veřejnost detailně s principy výpočtu sazeb poplatků za zpětný odběr a vyu...