Společnost EKO-KOM, ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n. L. (UJEP), navázala na litteringovou studii z roku 2008. V letech 2020 a 2021 probíhalo rozsáhlé šetření, které analyzovalo současný stav znečištění území pohozenými odpadky. Hlavním cílem šetření bylo zjistit skladbu pohozených odpadků a výskyt vyjmenovaných obalů a výrobků, na které se zaměřuje směrnice o jednorázových plastech (SUP). Součástí projektu byl také průzkum veřejného mínění a terénní šetření.
Co je littering?
Na základě rešerše zahraničních studií a zejména důvodové zprávy směrnice SUP vytvořil tým výzkumníků definici pro účely studie:
Jedná se o úmyslně nebo neúmyslně pohozený, ponechaný nebo vlivem přírodních procesů (např. vítr, či voda) zanesený odpad v urbanizovaném (městském, venkovském) nebo přírodním prostředí a také v blízkosti dopravní infrastruktury, mimo místa určená pro sběr odpadů (nádoby, odpadkové koše apod.), u něhož původce nejeví aktivní snahu o sběr, a který má negativní vliv na životní prostředí. Součástí litteringu tudíž není odpad, který je výsledkem nelegálního chování (např. odpad typický pro černé skládky – elektroodpad, stavební a demoliční odpad, bioodpad apod.).
EKO-KOM se poprvé ponořil do výzkumu litteringu už v roce 2007. Před 15 lety byla provedena rozsáhlá analýza skladby, na niž nynější studie navázala, a která analyzovala více než 40 různých lokalit a téměř 280 kg sebraných drobných odpadků. O této původní studii jsme psali zde.
Terénní šetření
Základem nynějšího projektu proběhlého v posledních dvou letech bylo terénní šetření. V období od prosince 2020 do listopadu 2021 proběhlo terénní šetření na 164 lokalitách v České republice v různých typech území. Účelem bylo zmapovat výskyt a skladbu litteringových odpadů. Skladbu litteringového odpadu lze posuzovat z různých úhlů pohledu. Kromě hodnocení z hlediska hmotnosti jednotlivých materiálů, lze skladbu litteringového odpadu sledovat i z hlediska počtu kusů výrobků z daných materiálů nebo objemů materiálů. Každý aspekt je důležitý pro jiné účely a mezi těmito třemi úhly pohledu mohou být značné rozdíly.
Obrázek 1: Materiálové složení litteringu podle typu skladby
…..a) Hmotnostní skladba litteringového odpadu
Jak je vidět na Obrázku 1 v prvním grafu, který znázorňuje hmotnostní skladbu litteringového odpadu, největší podíl nese sklo se 30,4 %, následuje plast, který je tvořen 27,7 %, a kovy s 18,6 %. Cigarety (nedopalky a jiné odpady z tabákových výrobků) jsou v této hmotnostní skladbě zastoupeny 6,1 %.
Přibližně 10 % z celkové hmotnostní skladby připadá na ostatní odpad, mezi něž se zahrnuje například textil, obuv, baterie, elektroodpad, obalové dřevo, PET láhev s tekutinou a ostatní odpad.
…..b) Kusová skladba litteringového odpadu
Pokud se na materiálové složení litteringového odpadu bude pohlížet z hlediska kusové skladby, tak je zastoupení zcela odlišné od hmotnostní skladby. Na Obrázku 1 je v druhém grafu vidět, že největší podíl tvoří cigarety se 71,6 %, následuje plast s 13,6 % a kovy
s 4,1 %.
…..c) Objemová skladba litteringového odpadu
Dalším typem hodnocení je, jak už bylo výše řečeno, hodnocení objemové skladby litteringového odpadu. Jak je ve výše uvedeném Obrázku 1 v třetím grafu vidět, největší zastoupení z hlediska objemové skladby má plast (55,9 %), následuje kov (10,5 %) a sklo (8,7 %). Papír a cigarety mají zastoupení přibližně 7 %. Opět je zřetelně vidět, jak se skladba z hlediska objemu značně liší od skladby hmotnostní i kusové.
Materiálové složení litteringu v závislosti na typu území
Dalším cílem, kromě skladby litteringového odpadu, bylo zjištění i nejčastějšího místa výskytu litteringového odpadu. Z tohoto důvodu bylo terénní šetření provedeno na různých typech území.
V Tabulce 1 je uvedeno zatížení (g/1 000 m2) jednotlivých typů území litteringovým odpadem. Jak je z tabulky patrné, jednotlivé typy území byly litteringovým odpadem zatíženy různě. Největší zatížení bylo zjištěno na zastávkách MHD.
Tabulka 1: Zátěž území litteringem (bez ohledu na sezónu)
V následující Tabulce 2 je pro vybrané kategorie – plast, cigaretový odpad, ostatní (papír, sklo, kovy a jiný materiál) – uvedena hmotnostní, objemová a kusová skladba na jednotlivých typech území.
Lze si povšimnout, že při sledování skladby litteringového odpadu z hlediska počtu kusů se skladba příliš neliší a téměř na všech typech území je v největší míře zastoupen cigaretový odpad. U hmotnostní a objemové skladby je již skladba odpadu v závislosti na typu území proměnlivější.
Tabulka 2: Skladba litteringového odpadu v různých typech území
Pro další potřeby byly sledované typy území agregovány do třech kategorií (vykazující podobné vlastnosti), a to následovně:
…..a) urbanizované území (například obchodní ulice apod.)
…..b) mimo urbanizované území (například zastávky, parkoviště apod.)
…..c) přírodní území (například cyklostezky, parky apod.)
Vzhledem k hmotnostní skladbě odpadu, bylo v urbanizovaném území zaznamenáno největší zastoupení cigaret 29,4 %. Dále v pořadí byly kompozitní obaly (18,1 %) a plast (15,5 %).
Mimo urbanizované území bylo nejvíc zastoupeno sklo spolu s plastem, tento podíl tvoří přibližně 30 %. Další významnou látkovou skupinou byly kompozitní obaly (19,8 %) nebo ostatní odpad (7,2 %).
Poslední území – přírodní, bylo nejvíce znečištěno sklem (30,8 %), následoval ostatní odpad (zahrnující např. textil, obuv, baterie, elektroodpad, obalové dřevo, PET láhev s tekutinou, a ostatní odpad) v zastoupení 20,7 %. Další hmotnostně významný byl plast (19 %) nebo kompozitní obaly (14 %).
Vše je přehledně shrnuto v následujícím Grafu 1.
Graf 1 – Hmotnostní skladba litteringového odpadu v závislosti na typu území
Průzkum veřejného mínění
Součástí projektu byl mimo jiné i průzkum veřejného mínění, ve kterém byly zjišťovány postoje obyvatel k litteringovému chování. Průzkumu se v červenci a srpnu 2021 zúčastnilo 1 286 respondentů.
Příčinou litteringového chování v České republice byla např. absence infrastruktury (např. odpadkové koše), anonymita prostředí (nízká, nebo naopak velmi vysoká frekvence lidí a odlehlá místa) nebo absence vztahu k danému území.
Z průzkumu vyplývá, že nejčastějším litteringovým odhozeným odpadem jsou podle respondentů nedopalky od cigaret, obaly od žvýkaček a bonbonů, PET lahve do 1 litru nebo plechovky od energetických nápojů. Nejvíce zastoupené výrobky a jejich četnost (počet kusů/měsíc) znázorňuje Tabulka 3.
Tabulka 3: Vybrané výrobky s nejvyšším zastoupením odpovědí od respondentů
Situace v obcích
Výroční dotazníky, které obce vyplňují pro EKO-KOM jsou cenným a jedinečným zdrojem informací mimo jiné o aktivitách obcí v odpadovém hospodářství. Již podruhé jsme se obcí zeptali na to, jak bojují s pohozenými odpadky, s litteringem.
Graf 2: Jaké nástroje obce využívají v boji proti litteringu?
Jak je patrné z Grafu 2, tak nejčastější nástroj obcí v boji proti litteringu je organizace úklidu, kterou volí až 79 % obcí. Jako druhý nejvíce zmiňovaný nástroj se snaží obce aplikovat cílenou kampaň v rámci osvětové činnosti, kdy si tento způsob vybralo 43 % obcí. Menší procento obcí, přesněji 18 %, se snaží informovat přímo na odpadkových koších. V boji proti litteringu obce využívají i finanční nástroj ve formě pokuty, k tomu se přiklání až 9 %. Některé obce (9 %) používají i jiná, individuální, opatření.
Obce v dotazníku také odpovídaly na to, jaká území pravidelně čistí od litteringu a kdo u nich úklid provádí. Mezi tato území se řadily intravilán obce, parky, lesy, vodní plochy, koryto řeky, stezky nebo případně jiná území.
Graf 3: Jaká území se pravidelně čistí od litteringu a kdo úklid provádí?
Jak je patrné z Grafu 3, obce uváděly, že na všech územích se jim o úklid starají převážně zaměstnanci obce, případně dobrovolníci. Velmi nízké zastoupení bylo pro externí firmy nebo neziskové organizace, ty úklid prováděly ve 2-3 % případů. Některé obce dokonce svá určitá území – především vodní plochy, koryta řek – nečistí a ani nijak neuklízí.
Pro analytickou práci a možnost porovnání míry třídění v jednotlivých obcích s průměrnými výsledky v...
Společnost EKO‑KOM, ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n. L. (UJEP), na...
Společnost EKO‑KOM, a.s., na základě smluvní spolupráce s obcemi, každoročně získává a zpracovává da...
S účinností od 1. ledna 2015 mají obce dle zákona o odpadech povinnost zajistit třídění kovových odp...