1568 – tolik sběrných dvorů a tzv. sběrných míst bylo na území České republiky ke konci roku 2018. V současné době je toto číslo patrně vyšší, neboť nové sběrné dvory stále vznikají.
Sběrné dvory jsou místa, kam mohou občané obcí odložit své odpady od tříděného sběru přes nebezpečné a objemné odpady až po například pneumatiky a použitá elektrozařízení.
Sběrné dvory bývají pro občany k dispozici zpravidla v obcích s více obyvateli. V případě menších obcí bývá zřízen společný sběrný dvůr ve středu oblasti či mikroregionu nebo tzv. sběrná místa.
Sběrná místa se liší od sběrných dvorů zpravidla jednodušším administrativním režimem, neboť zde obce přijímají pouze omezené množství druhů odpadů a slouží výhradně pro obyvatele příslušné obce. Pojem „sběrné místo“ však není v legislativě odpadového hospodářství vymezen, proto jejich uváděný počet nemusí být zcela přesný.
V roce 2018 bylo na území ČR evidováno 720 sběrných dvorů a 848 sběrných míst. Absolutně nejhustší síť sběrných dvorů a sběrných míst nalezneme v Jihomoravském kraji. Jak je uvedeno v následující tabulce, na každý sběrný dvůr zde připadá pouze něco málo přes 5 000 obyvatel, přičemž celorepublikový průměr odpovídá počtu 6 754 obyvatel na jeden sběrný dvůr či sběrné místo.
Nejméně rozvinutá je naopak síť sběrných dvorů v kraji Moravskoslezském a především v Praze. Je to však dáno především mírou urbanizace a centralizací služeb odpadového hospodářství. Na těchto územích není nutné stavět pro každou malou obec malý sběrný dvůr, ale naopak zde funguje méně velkých sběrných dvorů, které jsou dobře dostupné pro obyvatelstvo žijící ve velkých městech.
Jak jsou sběrné dvory a sběrná místa rozmístěna geograficky, je vidět v následující mapě.
Mapa sběrných dvorů a sběrných míst v České republice v roce 2018 (zdroj: EKO‑KOM, a.s.):
Přesný počet se eviduje obtížně, neboť na území České republiky kontinuálně vznikají nové sběrné dvory. Staví se úplně nové v obcích, kde zatím nejsou, a také se staví nové modernější v obcích a městech, které již sběrný dvůr mají a provozují, ale jejich kapacita a technické vybavení již nedostačují aktuální poptávce. Příkladem z poslední doby může být například nový sběrný dvůr v Kozinově ulici v Poděbradech nebo také v lokalitě Pereč v Žatci. Přirozeným vývojem pak také staré a nevyhovující sběrné dvory zanikají.
Ne všechny sběrné dvory a především ne všechna sběrná místa jsou určena ke sběru všech využitelných složek odpadu. Z provozních řádů lze určit, jaké odpady a za jakých podmínek mohou občané na sběrných dvorech ve svých obcích uložit. V níže uvedeném grafu je pak vidět, kolik procent sběrných dvorů (resp. sběrných míst) sbírá jednotlivé druhy.
Podíl sběrných dvorů a sběrných míst podle sběru jednotlivých druhů odpadů a výrobků s ukončenou životností v České republice v roce 2018 (zdroj: EKO‑KOM, a.s.):
Nejvíce jsou sbírána vysloužilá elektrozařízení. Důvodem je především fakt, že některá sběrná místa jsou zřízena primárně za účelem zpětného odběru malých a velkých elektrických spotřebičů. Ne vždy pak jsou přidruženy sběry dalších odpadů.
Významný je sběr objemného a nebezpečného odpadu. Nakládání s těmito druhy odpadu je nejčastějším důvodem, proč se obce rozhodují pro stavbu větších sběrných dvorů.
Základní komodity využitelných složek odpadu, pro které se v obcích zároveň nachází hustá síť sběrných nádob – tedy papír, plast a sklo – jsou sbírány přibližně ve dvou třetinách sběrných dvorů. Možnost odevzdat nápojový karton je méně zastoupená. Tyto doplňkové sběry na sběrných dvorech jsou však velmi důležitou součástí systému zpětného odběru obalových materiálů v obcích.